Page 154 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)

Katalogy textů a lexikální příručky

Katalog Phangthangma (’Phang thang ma)

V nedávné době se objevil v Centrálním Tibetu zmíňěný katalog Phangthangma. Byl
vydán v Pekingu (Rta rdo 2003) a následně popsán (Halkias 2004). Tento katalog obsa-
huje 960 titulů textů rozdělených do 32 oddílů katalogu. Je evidentně pozdější a přestože
jeho datování zůstává nejisté, existující argumenty odkazují k roku 842 jako době jeho
vzniku, přestože poslední redakce daného exempláře mohla být provedená později. Uve-
dený nález katalogu pochází z prostředí buddhistické tradice sakja (sa skya) a v textu
samotném se objevují informace, že byl opsaný z daleko staršího iluminovaného svitku.

Již skutečnost, že se jednalo o svitek, poukazuje k možnémů stáří původního doku-
mentu, protože svitky byly nejstarším materiálem pro psaní. Tato nalezená kopie zmi-
ňuje na závěr, že je svitek „věrně“ opsaný. Podle textu samotného měla být na svitku
zobrazení indických překladatelů, buddhů, tibetských překladatelů a tibetských císařů.
Zajímavou poznámkou je, že tibetští císaři měli být zobrazeni v mnišském oděvu.

Struktura tohoto katalogu se zásadně neliší od oné uvedené v katalogu Dänkarma,
není však zcela totožná. Jakoby oba katalogy odrážely počátky pokusů o tibetskou kla-
sifikaci rozsáhlého korpusu buddhistických děl, ke kterému v Indii nikdy nedošlo. Děje
se tak značně nesystematicky a podle různých kritérií. Jedním jsou druh textů, dalším
kritériem je původní jazyk překladu a dalším je rozsah.

Katalog Phangthangma obsahuje 126 titulů textů, jejichž autorství je tibetské. To je vý-
razný nárůst oproti katalogu Dänkarma, ve kterém je textů tibetského původu jen sedm.
Nicméně z oněch 126 titulů je jen v 18 případech znám jejich tibetský autor, ostatní
jsou anonymní. Všechny tyto tibetské texty jsou na buddhistická témata a často jsou jen
stručnou chválou či komentářem k zásadním principům buddhismu. Mezi uvedenými
autory se objevují opět příslušníci rodiny císaře, ale oproti katalogu Dänkarma i množ-
ství tibetských překladatelů.

Dochází k poklesu počtu textů přeložených z čínštiny a naopak nárůstu počtu sbírek
dháraní (rozsáhlých manter). Unikátním oddílem, neznámým katalogu Dänkarma jsou
„Tantry tří bran“ (Sngags sgo gsum), v nichž se náhle objevuje na 75 titulů tantrických
textů, z nichž jen 7 je známých i katalogu Dänkarma. Text navíc v závěru hovoří o tom,
že ne všechny tantry byly do katalogu zahrnuté. To odkazuje ke zvýšení pozornosti vůči
tantrickým textům.

153