Page 151 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)

ARCHAICKÁ TIBETSKÁ LITERATURA

avšak pokud nadále není z příkazu nejvyššího uděleno právo věnovat se překladům dhára-
ní a manter, vybíraní tanter, slabik manter a jejich překládání se neprovádí.

Obdobně se o zákazu překládání tanter zmiňuje i kronika Hostina učenců, která cituje
rozsáhlou verzi kroniky Bažä (Dba’ bzhad):113

Z tanter se nepřekládala mahájóga, protože je účastná ctností heretiků a nevykazuje
tak čistotu. Atijóga se nepřekládala, neboť ke “sféře dharmy” se v ní přistupuje se zvráce-
ným pochopením. Mantrajóga se nepřekládala, neboť se v Tibetu neobjevili jedinci s ta-
kovou mocí. Krijá se nepřekládala, neboť bylo řečeno, že je účastná náboženských ctností
bráhmanů a v Tibetu je méně takové čistoty. Anujóga se nepřekládala, neboť je naukou
pro lhostejné ke špinavosti a v Tibetu je vznešenějších myšlenek. Upaja byla pokládaná
za odpovídající pro Tibet, a tak ji překládal Ješe Wangpo. Téměř všechny sútry a dháraní
existující v Indii byly přeložené.

Tento úryvek tedy hovoří o tom, že dháraní (sbírky rozsáhlých manter) nebyly viděné
jako problematické a z různých druhů tanter byla povolená jen upaja. Dnes v Tibetu to-
lik populární tantry mahájóga či anuttarajógatantry byly v té době zakázané. Herrmann-
-Pfand zmiňuje analogický zákaz v tehdejší Číně a je otázkou, zda to ovlivnilo zákaz
překládání tanter v Tibetu (Herrmann-Pfandt 2008, str. 131).

Zbytek přeložených textů se však stal zárodkem specifik tibetského buddhismu, ke
kterým se v pozdější době přidalo okouzlení v této době zakázanými tantrami. Tímto
specifikem je nesmírná různorodost žánrů a množství přeložených textů, kterým všem
císařská podpora dodala vysokého postavení. Jednotlivé žánry si mohly v konkrétních
záležitostech i odporovat, nicméně Tibeťané později vynalezli způsoby interpretace, kte-
rými se protiklady alespoň otupily. Narozdíl od mnoha jiných národních buddhismů
jsou tak Tibeťané dědici obrovského množství indické buddhistické literatury, kterou
uctívají v jejím různorodém celku.

113 Dpa’ bo gtsug lag phreng ba 2002, str. 364: tandra las ma hā yo ga mu stegs dge ba la gzud pa’i slad du
gtsang dme med par bstan pas ma bsgyur/ a ti yo ga chos kyi dbyig (dbyings) lta bu ni ma rtogs par log par
’jug bar ’gyur bas ma bsgyur/ sngags yo ga nus pa can yang bod la nus pa mi ’byung bas ma bsgyur/ krī ya
bram ze rnams dge ba la gzud pa’i phyir gsungs pa bod gtsang sbra chung bas ma bsgyur/ a nu yo ga rme bag
can la bstan pa bod rtog pa che bas ma bsgyur/ u pa ya bod la ran par brtsis nas ye shes dbang pos bsgyur/.

150