Page 17 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)

ARCHAICKÁ TIBETSKÁ LITERATURA

Až poslední část textu se dotkne překladové literatury. V tomto raném období ti-
betských dějin došlo k mohutné vlně překládání buddhistické literatury, která natrvalo
ovlivnila tibetské písemnictví jako celek. Pojednat detailně o obrovském množství těchto
překladů by si vyžádalo daleko více prostoru. Zde se pozornost zaměří zejména na ka-
talogy přeložených buddhistických textů, které pomáhají vytvořit si představu o tomto
významném počinu Tibeťanů.

Vlastnímu chronologickému přehledu předchází obecné pojednání o roli knih v ti-
betské společnosti i několik zmínek o postupech při výrobě knih.

Role knihy v tibetské společnosti
a produkce knih

Kniha bývala v premoderním Tibetu záležitostí značně nákladnou a představovala
luxusní předmět. Knihy byly začasté psané zlatým, stříbrným či tyrkysovým inkoustem
na černě lakovaných listech a takové exempláře představovaly celé jmění. Byly děděné
v rodinách nebo se stávaly předmětem dědictví žáka po učiteli. Knihy bývaly a jsou do-
dnes pokládané za vhodný dar zejména pro náboženské či vládcovské postavy i institu-
ce. Ovšem role knih v Tibetu je zároveň záležitostí velmi symbolickou.

Knihy v Tibetu představují nositele dharmy, jednoho ze tří buddhistických klenotů
(Buddha, dharma, sangha) a předmětů náboženské víry (tib. dad pa). Buddhové a bód-
hisattvové jsou pojednáváni v triádě jejich „těla, řeči a mysli“ (tib. sku gsung thugs). Ka-
ždá z nich má své „nositele“ (tib. rten): sochy jsou nositeli jejich těl, knihy jsou nositeli
jejich řeči a stúpy jsou nositeli jejich mysli. Tyto kategorie nejsou zdaleka jen prázdnou
klasifikací a kniha skutečně v Tibetu představuje pro většinu jeho obyvatel předmět ná-
boženské úcty, ke kterému patří i rituální nakládání s ní. Kniha jako nositel dharmy
je mocným předmětem, a proto se jejím prostřednictvím uděluje požehnání (tib. sbyin
rlabs) přitisknutím k hlavě požehnávaného. I negramotní Tibeťané uchovávají knihy
v oltářích jako náboženský předmět z rituálních důvodů. Příkladem názorně ilustrují-
cím existenci představ o magické moci knih v Tibetu jsou slavnosti, při kterých se pro
zajištění dobré úrody obcházejí pole s knihami (tib. chos ’khur/’khor).

16