Page 32 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)

Literatura z Tun-chuangu

Nedávný katalog tantrických textů z Britské knihovny zahrnuje 350 textů a fragmen-
tů (Dalton – van Schaik 2006) a zpřístupňuje tak nemalé množství manuskriptů, které
jsou nesmírně důležité pro studium vývoje tanter v Tibetu. První dílčí studie vybraných
tantrických textů se již objevily (Cantwell – Mayer 2008), ale zcela jistě lze na tomto poli
očekávat významné objevy.

Podstatnou částí tibetských rukopisů tvoří překlady buddhistických textů, nejčastěji
se mezi nimi objevují verze textů Pradžňápáramitá a Aparimitájurnáma-sútra. Ty se čas-
to opakují a jejich množství vypovídá o jejich značném rituálním významu. Velké množ-
ství textů zahrnuje překlady i jiných buddhistických textů. Jsou sice nesmírně důležité,
mnohé z nich se však uchovaly v pozdějších souborech buddhistických textů Kangjuru
a Tängjuru. Tam jsou často výsledkem několikanásobného edičního úsilí a mnohých
oprav původních překladů. Tyto dokumenty tak mají velkou cenu pro specialisty pře-
vážně pro možnost komparace raných překladů s dochovanými a daleko pozdějšími edi-
cemi v Kangjurech a Tängjurech. Na tomto místě jim pozornost nebude věnovaná, ale
obrátí se směrem k původním tibetským textům, které nejsou překladovou literaturou.

Nemalou částí (ne z hlediska objemu, ale počtu titulů) je zastoupená i úřední ko-
respondence a velmi zajímavými jsou texty týkající se zákonů. Mezi ně patří zákony
vztahující se k lovu (PT 1071-2), zákon týkající se kompenzace za pokousání psem (PT
1073), zákon o krádežích (PT 1075, ITJ 0753), smlouva o prodeji ženy (ITJ 1374), množ-
ství úředních dokumentů týkající se sýpky a prodeje obilí (ITJ 1379, ITJ 0844, S 10647,
PT 1297), zákaz únosů žen a dětí z Tun-chuangu (PT 1083), zákaz přílišných daní uvale-
ných Tibeťany v Tun-chuangu (PT 1085), atp. Ty však přes nesmírnou zajímavost nelze
chápat jako nositele zvláštních literárních kvalit.

Důležitými z hlediska vývoje náboženských představ jsou rituální texty týkající se
pohřebních obřadů. Některé z nich zcela postrádají buddhistickou terminologii, v jiných
zmizí zmínky o zvířecích obětech a náhle se v nich objeví buddhistické termíny (PT
1039, 1040, 1042, 1134, 1136, 1194). Tyto texty přes svou důležitost zůstávají být jaký-
misi rituálními manuály a opět budou vynechané v tomto výběru věnovaném literatuře.

Tibetské rukopisy z Tun-chuangu se vyznačují zvláštnostmi ortografickými, mezi něž
patří zejména:

31