Page 37 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)

ARCHAICKÁ TIBETSKÁ LITERATURA

Tibetská kronika (PT 1287)

Jistým protipól k předchozímu textu je tzv. Tibetská kronika uchovávaná v Paříži (PT
1287). Podle současných odhadů byla zapsaná ke konci 9. století. Objevují se v ní my-
tická vyprávění z císařské doby promíchaná s relativně realisticky líčenými událostmi,
a také s příklady rané poezie. Dochází do doby vlády Thisong Deucäna (756–797?).

Text Tibetské kroniky je jedním z tibetology nejvíce diskutovaných. Jeho překlad
do francouzštiny Bacotem a Toussaintem je z roku 1940 (Bacot – Thomas – Toussaint
1940), ale od oné doby vyvolal diskuzi, která posunula jeho vnímání (např. Macdonald
1974, Petech 1969, Uray 1968, shrnutí viz Uray 1990). Překlad textu by zasluhoval revizi.
Tento text je v mnoha ohledech velmi záhadný. Předmětem diskuzí je v tomto případě
poměrně chaoticky uspořádaný obsah, který často nebere v potaz chronologii událostí.
Tyto otázky souvisejí s druhou oblastí polemik, kterou je žánr daného textu.

Překlad do francouzštiny rozděluje text do deseti kapitol, ale v pozdějších diskuzích
badatelé navrhli jiné podrobnější členění do logických celků. Navíc na základě kompa-
race čínského textu na rubové straně a porovnání grafémů tibetského rukopisu dospěli
k názoru, že tento text Tibetské kroniky byl původně spojený s jiným textem (předkláda-
ným zde jako následující), tzv. Genealogie (tj. PT 1286, viz níže), který tvořil s Tibetskou
kronikou jeden celek a byl jejím úvodem. Tento úvod, zmíněný níže, obsahuje krátkou
genealogii tibetských panovníků, kterou dovádí do vlády císaře Udumtäna (’U dum br-
tan, známý později jako Langdarma /Glang dar ma/, 838–842 ?), to je i oporou pro při-
bližné datování celého textu. Protože jsou v literatuře oba texty zmiňovány zvlášť, i zde
jsou rozděleny na Kroniku (PT 1287) a daleko kratší Genealogii (PT 1286).
Stručný obsah Kroniky lze nastínit následovně:
I. Císař Digum Cänpo (Dri gum btsan po), jeho smrt a pohřební obřad, nástup vlády

Pude Gunggjala (Spu de gung rgyal) (řádky 1–62).
II. Seznam císařských ministrů (ř. 63–117).
III. Vláda císaře Tagbu Ňazig (Stag bu snya gzigs) a první část vyprávění o pádu vlády

Zingpodže Thipangsum (Zing po rje khri pang sum) (ř. 118–172).
IV. Vláda císaře Namri Longcän (Gnam ri slong btsan) (ř. 173–246). Obsahuje druhou

část vyprávění o pádu vlády Zingpodže Thipangsuma, vyprávění o konfliktu vedou-

36