Page 38 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)

Literatura z Tun-chuangu

címu k obsazení oblasti Dagpo (Dags po) a následnou píseň dvou účastníků kon-
fliktu: poraženého Khjungpo Pungsä Zuce (Khyung po spung sad zu tse) a vítězného
Sengo Michen (Seng go myi chen).
V. Potvrzení práva následnictví potomků Phangtore Čhičhab (Phangs to re dbyi chab)
z rodu Ba (Dba’) císařem Songcänem Gampem (Srong btsan sgam po či Khri srong
btsan, ř. 247–298).
VI. Počátek vlády císaře Songcän Gampa, revolta poddaných, podmanění si říše Sumpa
(Sum pa, čín. Supi), vojenská výprava proti Aža (A zha, čín. Tu-jü-chun, Togoni)
a Číně. Pád Mangpodžeho (Mang po rje/Myang po rje) po intrikách Khjungpo Zuce
(Khyung po zu tse) (ř. 299–314).
VII. Druhá část příběhu o Khjungpo Zutsem (ř. 315–327).
VIII. Chvála císaře Thidüsonga (Khri ’dus srong) (ř. 328–337).
IX Vláda císaře Thide Cugcäna (Khri lde gtsug brtsan) (ř. 338–365).
X. Vláda císaře Thisong Decäna (Khri srong lde btsan) (ř. 366–397).
XI. Konflikt mezi Ligmihja (Lig myi rhya), vládcem Žang-žungu, a tibetským císařem
(ř. 398–432).
XII. Oslava vítězství nad Žang-žungem a chvála císaře Songcän Gampa (Srong btsan
sgam po/Khri srong btsan, ř. 433–455).
XIII Píseň císaře Dusonga (’Du srong) v čase zrady ministra Gara (Mgar) (ř. 456–481).
XIV. Píseň Khegä Gjaltora (Khe rgad rgyal to re) a odpověď ženy císaře. Thidusonga
(Khri ’du srong) z rodu Čogro (Cog ro) (ř. 482–494).
XV. Píseň Pačhab Gjaltora (Pa chab rgyal to re) v době jeho útěku spolu s Garem (Mgar)
do Číny (ř. 526–536).

I z pozorného čtení této kostry textu by mělo být patrné, že text neřadí jednotlivé
pasáže chronologicky. Obsahuje příběhy rozdělené textem jiného charakteru, atp. I jeho
žánrová skladba je velmi různorodá: vedle mytických vyprávění se objevují strohé sezna-
my, poté poměrně realistické líčení historických událostí a zpěvy.

Snad nejrozsáhlejší diskuzi vzbudily pasáže o obsazení říše Žang-žungu (XI). Před-
chází jím líčení vlády císaře Thisong Decäna (Khri srong lde btsan), ale v textu o obsazení
Žang-žungu se náhle objevuje jméno téměř o sto let dříve vládnoucího císaře Songcän
Gampa (Srong btsan sgam po). Po různých argumentech tibetologů se teprve s prokázá-
ním identity jména Ligmihja (Lig myi rhya) – vládce Žang-žungu – s jinak uváděným

37