Page 42 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)
P. 42

Literatura z Tun-chuangu

otce. Kdo je tedy mým otcem?” Když se tak ptal na vládce tisíckrát, matka odpověděla:
“Človíčku, neměj velkou pusu, malé hříbě nemá silnou tlamu. O  mocném vládci nic
nevím.”14 Ale chlapec z Pü (Spus), Ngarlakje (Ngar la bskyes) prohlásil: “Když mi nepro-
zradíš, co se s Mocným vládcem stalo, zabiji se.” A tak mu matka prozradila, co se kdysi
stalo: “Tvého otce zabili Hja. Tvého pána a vládce usmrtil Longam Pastevec koní. Jeho
mrtvé tělo vložil do sta bronzových nádob a vhodil do proudu řeky Brahmaputry. Na
čistém místě konce toku řeky odešel do útrob bytosti lu (klu) jménem Öde Ringmo
(’Od de ring mo). Jeho dva synové se jmenují Šakhji a Ňakhji. Vyhnali je a oni odešli do
oblasti Kongpo.”

   A  tak chlapec z  Pü, Ngarlakje, povídá: “Vydám se za zničenými lidmi a  půjdu po
proudu najít zničené [kusy těla v řece.”15 A odešel. V Denar (Bre snar) kraje Kongpo
(Rkong po) se setkal s vládcovými syny Šakhji a Ňakhji. Setkal se i s lu (klu) jménem
Ödebede Ringmo (’Od de bed de ring mo). Zeptal se jí, jaké chce výkupné (blu) za mrtvé
tělo. Odpověděla mu: “Nechci nikoho jiného, než onoho s ptačíma očima, které se mu
zavírají víčky obráceně.” A tak se syn z Pü, Ngarlakje, vydal hledat do čtyř okrajů nebe
člověka s ptačíma očima, jemuž se víčka zavírají opačně, avšak nenašel ho. Zásoby jídla
mu došly a boty měl roztrhané.

   Přišel znovu k matce a pronesl: “Vydal jsem se za zničenými lidmi a našel jsem ve
vodě zničené kusy těla. S vládcovými syny Šakhji a Ňakhji jsem se setkal, setkal jsem se
i s lu jménem Öde Ringmo. Ta mi řekla, že chce výkupné; člověka s ptačíma očima, je-
muž se víčka zavírají obráceně, ale nenašel jsem ho. A tak ho teď musím jít hledat. Přines
zásoby jídla.” A vydal se znovu na cestu.

   Když došel pod Gangpa Thung (Gang par ’phrung), přiblížil se ke spící dívce s ptačí
a lidskou hlavou.16 U sebe měla v košíku syna,17 ten měl ptačí oči; víčka mu oči zavírala

14 N. Hill evidentně nechápe výraz kha doslovně jako „ústa/tlama“. Význam výrazu kha drag je „mocný“, ale
  i „ostrá slova“ (=kha grag), atp. Evidentně šlo o známé úsloví, neboť v tunchuangském rukopise PT 1046B
  se objevuje v poněkud pozměněné formě: myi chungu kha ma che rtag du rta chungu kha ma drag/ myi la
  ngan dus ma che / myi nus pa la kha ma drag (Malý člověk není silných slov, tlama malého koně není nikdy
  silná. Člověk není velikým ve zlých časech, ústa [člověka] postrádajícího moc nejsou silná). Pro odlišnou
  interpretaci viz Hill, str. 94.

15 Hill (str. 95) překládá výraz dbres jako „filth“ (znečištění, srov. dbre). Nicméně zde se držím vysvětlení
  v Btsan lha 1998 (dbres=chu’i lam mam yur ba).

16 Chos=co, arch. výraz pro hlavu.
17 Khu ljo označuje druh košíku určeného pro nošení dětí (viz Btsan lha 1998, str. 56).

                                                                                                                41
   37   38   39   40   41   42   43   44   45   46   47