Page 42 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)
P. 42
Literatura z Tun-chuangu
otce. Kdo je tedy mým otcem?” Když se tak ptal na vládce tisíckrát, matka odpověděla:
“Človíčku, neměj velkou pusu, malé hříbě nemá silnou tlamu. O mocném vládci nic
nevím.”14 Ale chlapec z Pü (Spus), Ngarlakje (Ngar la bskyes) prohlásil: “Když mi nepro-
zradíš, co se s Mocným vládcem stalo, zabiji se.” A tak mu matka prozradila, co se kdysi
stalo: “Tvého otce zabili Hja. Tvého pána a vládce usmrtil Longam Pastevec koní. Jeho
mrtvé tělo vložil do sta bronzových nádob a vhodil do proudu řeky Brahmaputry. Na
čistém místě konce toku řeky odešel do útrob bytosti lu (klu) jménem Öde Ringmo
(’Od de ring mo). Jeho dva synové se jmenují Šakhji a Ňakhji. Vyhnali je a oni odešli do
oblasti Kongpo.”
A tak chlapec z Pü, Ngarlakje, povídá: “Vydám se za zničenými lidmi a půjdu po
proudu najít zničené [kusy těla v řece.”15 A odešel. V Denar (Bre snar) kraje Kongpo
(Rkong po) se setkal s vládcovými syny Šakhji a Ňakhji. Setkal se i s lu (klu) jménem
Ödebede Ringmo (’Od de bed de ring mo). Zeptal se jí, jaké chce výkupné (blu) za mrtvé
tělo. Odpověděla mu: “Nechci nikoho jiného, než onoho s ptačíma očima, které se mu
zavírají víčky obráceně.” A tak se syn z Pü, Ngarlakje, vydal hledat do čtyř okrajů nebe
člověka s ptačíma očima, jemuž se víčka zavírají opačně, avšak nenašel ho. Zásoby jídla
mu došly a boty měl roztrhané.
Přišel znovu k matce a pronesl: “Vydal jsem se za zničenými lidmi a našel jsem ve
vodě zničené kusy těla. S vládcovými syny Šakhji a Ňakhji jsem se setkal, setkal jsem se
i s lu jménem Öde Ringmo. Ta mi řekla, že chce výkupné; člověka s ptačíma očima, je-
muž se víčka zavírají obráceně, ale nenašel jsem ho. A tak ho teď musím jít hledat. Přines
zásoby jídla.” A vydal se znovu na cestu.
Když došel pod Gangpa Thung (Gang par ’phrung), přiblížil se ke spící dívce s ptačí
a lidskou hlavou.16 U sebe měla v košíku syna,17 ten měl ptačí oči; víčka mu oči zavírala
14 N. Hill evidentně nechápe výraz kha doslovně jako „ústa/tlama“. Význam výrazu kha drag je „mocný“, ale
i „ostrá slova“ (=kha grag), atp. Evidentně šlo o známé úsloví, neboť v tunchuangském rukopise PT 1046B
se objevuje v poněkud pozměněné formě: myi chungu kha ma che rtag du rta chungu kha ma drag/ myi la
ngan dus ma che / myi nus pa la kha ma drag (Malý člověk není silných slov, tlama malého koně není nikdy
silná. Člověk není velikým ve zlých časech, ústa [člověka] postrádajícího moc nejsou silná). Pro odlišnou
interpretaci viz Hill, str. 94.
15 Hill (str. 95) překládá výraz dbres jako „filth“ (znečištění, srov. dbre). Nicméně zde se držím vysvětlení
v Btsan lha 1998 (dbres=chu’i lam mam yur ba).
16 Chos=co, arch. výraz pro hlavu.
17 Khu ljo označuje druh košíku určeného pro nošení dětí (viz Btsan lha 1998, str. 56).
41