Page 62 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)

Nápisy z císařské doby

Je paradoxní, že tohoto ministra, který je v nápisu na stéle opěvovaný pro své zásluhy,
pozdější buddhistické prameny zmiňují jako oponenta buddhismu. Stéla je naopak svě-
dectvím přízně císaře Thisong Decäna. V nápise na stéle samotné se nezmiňuje buddhi-
smus, ani se neobjevuje buddhistická terminologie. Věnuje se vojenským a správním
záležitostem.

Stéla v Samjä (Bsam yas)

Stéla u prvního tibetského kláštera Samjä pochází pravděpodobně z doby kolem roku
780. Obsahem textu je slavnostní prohlášení garantující privilegia mnišské obci do bu-
doucna. Ve výnosu se přizývají se za svědky božstva nirvanická i světská. Je nejstarší
zmínkou o buddhismu. V kronice Hostina učenců (Mkhas pa’i dga’ ston, Dpa’ bo gtsug
lag phreng ba 2002, str. 370 – 376) z 16. století je reprodukovaná rozsáhlá verze ediktu.
Překlad níže uvedený se zdá být jen jeho zkrácenou verzí. Nápis na stéle sám existenci
této podrobnější verze zmiňuje.

V rozsáhlé verzi se zmiňují základní představy buddhismu o přerozování a koloběhu
i skutečnost, že kdo se zásadami buddhismu nevede, skončí v peklech. Velmi zajímavá
pasáž v rozsáhlejším textu hovoří o pořízení třinácti kopií tohoto rozsáhlejšího výnosu
s pečetí, které měly být uložené v chrámech Centrálního Tibetu, ale poslané také bu-
ddhistickým komunitám (dge ’dun) ve Východním Tibetu (Mdo smad, patrně dnešní
Kham) a Žang-žungu. Tato zmínka překvapivě potvrzuje existenci mnichů v těchto od-
lehlých oblastech.

Daný edikt zní možná poněkud nenápadně, zcela však proměnil budoucí směřování
Tibetu. Velmoc, která hrála silnou roli na mezinárodním poli, se poprvé pokusila o se-
beidentifikaci skrze vlastní formu buddhismu, kterou hodlala prosazovat v oblastech
pod svou správou. Tak lze interpretovat skutečnost, že kopie rozsáhlejšího ediktu byly
zaslané již existujícím buddhistickým komunitám v odlehlejších oblastech říše.

61