Page 64 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)

Nápisy z císařské doby

(Khra ’brug). U tohoto druhého nápisu je zmíněno i jměno čínského mnicha, který zvon
vyhotovil (srv. Richardson 1985, str. 32–33).

Překlad

Císařovna Gjalmocän; matka [spolu se] synem; nechali udělat tento zvon pro uctění
Tří klenotů deseti světových stran. Modlí se, aby mocí těchto zásluh božský císař Thisong
Decän; otec, syn i choť; byli nadáni šedesáti [druhy] melodické řeči [Buddhy] a došli
nejvyššího probuzení.

Transliterace originálu

jo mo rgyal mo brtsan yum sras kyis phyogs bcu’i dkon mchog gsum la mchod pa’i slad
du cong ’di bgyis te de’i bsod nams kyi stobs kyIs lha btsan po khri srong lde brtsan yab sras
stangs dbyal gsung dbyangs drug cu sgra dbyangs dang ldan te bla na myed pa’I byang chub
du grub par smond to/

Stéla v Čhonggjä (’Phyong rgyas)

Stéla se nachází u mostu v blízkosti “údolí hrobek císařů“; údolí Jarlungu. Pochází
z let 795–800 a zmiňuje buddhismus, ale zároveň zdůrazňuje, že císař jedná v souladu
s dávnými zvyky (chos) svých předchůdců. Poprvé se tu objevuje výraz čhögjal (chos rgy-
al), dharmarádža, císař je tedy nápisem považován za ochránce buddhistické dharmy.
Nápisy jsou poničené, H. Richardson je rekonstruoval za pomoci dřívějších tibetských
opisů nápisu na stéle. Paradoxem je, že císař Thisong Decän se v Samjä zdá hlásit k bu-
ddhismu, ale v lokalitě, která je blízko hrobek tibetských císařů, je představen především
jako pokračovatel dávné tradice. Přesto je zmíněné i jeho přijetí buddhismu. Zvláštním
rysem tohoto nápisu je koexistence buddhismu a starších náboženských představ, které
se dobře odrážejí ve jménu, kterým ho lidé měli podle nápisu nazývat. V překladu se
trochu tato podivnost ztrácí, nicméně první polovinou jeho jména je „zázračné božstvo“
(’phrul gyi lha), velmi jasně narážející na náboženskou představu o jeho zázračné moci
dané jeho původem z nebe. Druhá polovina je buddhistická: tj. „veliký probuzený“ (tib.
byang chub chen po, sans. mahábódhi).

63