Page 71 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)

ARCHAICKÁ TIBETSKÁ LITERATURA

pisy jsou vytesané v tibetštině i čínštině ve čtyřech světových stranách stély a jejich obsa-
hem je dokument stvrzující pevné hranice mezi Čínou a Tibetem. Je nesmírně důležitý
z hlediska historického (srov. Uebach 1991), z literárního hlediska je příkladem ediktu,
jehož významu odpovídá i jeho značný rozsah.

Starších čínsko-tibetských smluv měla být podle čínských pramenů celá řada (z let
708/710, 733, 756, 762, 766 a 783). Je zajímavé, že o nich tibetské kroniky ani dokumenty
z Tun-chuangu nereferují. Hugh Richardson se domníval, že je pravděpodobně Tibeťané
nebrali příliš vážně (Richardson 1985, str. 106). Tato smlouva z let 823 byla vyjednávaná
již za vlády císaře Sänalega, nicméně až za vlády Thide Songcäna (alias Ralpačäna) došlo
k jejímu stvrzení. Byla evidentně důležitá pro obě strany vyčerpané dlouhým válčením.

Tibet a Čína se ve smlouvě pojednávají jako „synovec a strýc“ (dbon zhang), čím je
evidentně vyslovena úcta k čínské straně. Edikt zmiňuje dřívější spojenectví včetně vě-
nování čínské nevěsty tibetskému císaři Songcän Gampovi. Nicméně v pasážích o hrani-
ci mezi dvěma říšemi jsou obě evidentně považované za sobě rovné.

Velmi živý a ojedinělý popis slavnostního uzavření smlouvy, které se odehrálo v ko-
čovném sídle tibetského císaře, obsahují čínské Nové dějiny dynastie Tchang (Sin Tchang
šu) z 11. století (Bushell 1880, str. 521):

Severní údolí řeky Cangpo je letním sídlem [tibetského] císaře. Jeho stan je obklopený
hrazením z kopí a stovka halaparten s dlouhými násadami a zahnutými špicemi stála
vztyčená ve vzdálenostech nějakých deseti kroků od sebe, zatímco ve středu byly vztyčeny
velké prapory. Byly tam tři brány, vzdálené od sebe nějakých sto kroků. Tyto brány chránili
ozbrojení vojáci; kouzelníci s čapkami ve tvaru ptáků a tygřími pásy odříkávali modlitby,
bubnujíce během toho. Všichni příchozí byli prohledáni než směli vstoupit. Ve středu byla
vyvýšená plošina obklopená sloupky s drahými kameny. Císař byl usazený ve středu sta-
nu, který byl ozdobený zlatými podobami draků, ještěrů, tygrů a leopardů. Oblečený byl
do jednoduchého oděvu, jeho hlava byla zahalená v záhybech jasně červeného hedvábí
a u pasu měl meč vykládaný zlatem. Po jeho pravé sraně stál Palkji Jönten, státní ministři
byli pod plošinou. Po prvním příjezdu prvního tchangského vyslance měl pověřenec Lun-si
ta-že34 vyjednat podmínky uzavírané smlouvy. Napravo od stanu se konala velká slavnost,

34 Toto jméno zní jako tibetské a první slabika „Lun“ je pravděpodobně čínským přepisem tibetského „blon“
(ministr). Za poznámku vděčím M. Slobodníkovi. Překlad do angličtiny (ze kterého vycházím) je však
archaický a je třeba ho brát s rezervou.

70