Page 77 - Archaická tibetská literatura (7.–10. století)

ARCHAICKÁ TIBETSKÁ LITERATURA

nor bu, viz Haarh 1969, str. 407–414). V nich se však předloha parafrázuje s daleko men-
ším detailem a názvy jednotlivých části se objevují v odlišných zápisech.

Náhle se však v pozdějších kronikách po 13. století reference o tomto souboru textů
ztrácejí. Je tak možné, že v této době již nebyly rozšířené. Vytěsnění zejména rozsáhlého
mýtu o sestupu císaře z nebe na zem lze v pozdějších buddhistických kronikách připsat
prosazení se poměrně naivního podání o původu prvního tibetského císaře z Indie, které
například zmiňuje i v češtině dostupná kronika Zrcadlo králů (Rgyal rabs gsal ba’i me
long, viz Sönam Gjalcchän 1998, str. 55–56). Ty se inspirují indickými líčeními a pokou-
šejí se odvodit rod prvního tibetského císaře z rodu indických panovníků. Tyto autorita-
tivní buddhistické kroniky začínají o tomto sestoupení císaře z nebe náhle referovat jen
okrajově. V nepříliš podrobných zmínkách hovoří o tom, že existuje i podání o sestupu
císaře z nebe za pomoci provazu nazývaném mu (dmu/rmu) a náhle o něm referují jako
o tradici bönu. To však neodpovídá skutečnosti, neboť se vzácnou výjimkou mýtu z kro-
niky Dagpa Rinčhen Lingdag (Grags pa rin chen gling grag, překlad viz Berounský 2011),
který je v mnoha detailech specifický, ani kroniky bönu podrobný mýtus neobsahují.
Zdá se tak, že tu máme co do činění se zvykem buddhistických autorů po 11. století
připisovat vše, co není původem z Indie, právě tradici bönu.

Ovšem s původem náboženství bön se spojuje mnoho dosud nevyjasněných okol-
ností. Starší texty z Tun-chuangu zmiňují zaříkávače bönpo (bon po) a kněží šen (gshen)
soustředěné kolem kultu tibetského císaře, ovšem nelze nalézt nijakého potvrzení, že by
se tato tradice nazývala bönem. Zdá se tak, že tato náboženská tradice beze jména mohla
koexistovat vedle buddhismu po jeho rozšíření v 8. století.38

Když se v 10.–11. století vynořila monastická tradice bönu (nazývaná „věčný bön“,
g.yung drung bon), už v nejranějších textech této tradice se objevují ústřední koncepty
zřetelně analogické buddhistickým. Tato monastická tradice bönu zná svůj ustanovitel-
ský mýtus soustředěný kolem bájné postavy Šenraba Miwo (Gshen rab mi bo), údajné-
ho zakladatele této tradice. Někteří tibetologové zastávají názor, že monastickou tradici
bönu je třeba chápat jako velmi odlišnou od starého bezejmenného náboženství (Blezer
2011, Stein 2010). Ovšem objevují se i jiné názory, že se tato monastická tradice utvářela

38 Například pohřební rituál králů je zastoupený v dokumentech z Tun-chuangu texty bez buddhistického
vlivu zmiňujícími četné zvířecí oběti a buddhismem prosáklým textem bez zmínek o zvířecích obětech.
Poslední jmenovaný se však zdá zachovávat strukturu předešlých textů, interpretuje je v buddhistické ter-
minologii a vynechává problematické prvky včetně zvířecích obětí (srov. Lalou 1952).

76