Reflexe bází moci učitelů žáky druhého stupně základních škol

Logo poskytovatele

Varování

Publikace nespadá pod Filozofickou fakultu, ale pod Pedagogickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

MAREŠ Jan VLČKOVÁ Kateřina

Rok publikování 2014
Druh Další prezentace na konferencích
Fakulta / Pracoviště MU

Pedagogická fakulta

Citace
Přiložené soubory
Popis Koncept moci učitele ve školní třídě patří ke stabilně aktuálním tématům pedagogické praxe i výzkumu. Funkční ustanovení mocenských vztahů ve třídě se ukazuje jako podmínka funkční výuky (Šeďová, 2012). Moc lze chápat jako schopnost ovlivnit postoje, hodnoty a jednání osoby nebo skupiny osob (McCroskey, 2006); je ze své podstaty reciproční, cirkulační a situačně vázaná. Tradiční typologie relační moci Frenche a Ravena (1959) rozlišuje moc donucovací, odměňující, referenční, legitimní a expertní. Reflexi moci učitele žáky jsme měřili pomocí adaptovaného dotazníku Teacher Power Use Scale (Schrodt, Witt a Turman, 2007). Dostupný vzorek se skládal z 2188 žáků druhého stupně základních škol a 117 tříd. Posuzována byla moc učitelů občanské výchovy, zeměpisu, dějepisu a české literatury ve vyrovnaných proporcích (n > 400). Reliabilita jednotlivých bází moci ověřovaných konfirmatorní faktorou analýzou byla uspokojivá; nejvyšší u referenční a expertní moci (alfa > 0,87). Žáci uvedli, že učitelé nejvíce využívají expertní moc a odměňující moc. Specifické postavení v hodnocení měla moc donucovací a legitimní, které žáci nerozlišovali. Nejméně využívaná je patrně referenční moc, pro kterou je charakteristické buď identifikování se s učitelem, nebo přejímání jeho úhlu pohledu.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.