Les confiscations dans les pays de la couronne de Boheme (dans la monarchie Habsbourg) apres 1620. Politique, justice, religion, finances

Logo poskytovatele
Název česky Konfiskace v českých zemích (v habsburské monarchii) po roce 1520. Politika, práco. náboženství finance
Autoři

KNOZ Tomáš

Rok publikování 2015
Druh Kapitola v knize
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis Pobělohorské konfiskace v habsburské monarchii jsou modelem získávání finančních prostředků do státní pokladny, který není zcela totožný s daňovým systémem, který však v krizové době po roce 1620 charakterizované porážkou stavovských povstání v jednotlivých zemích monarchie a třicetiletou válkou do značné míry berní systém nahrazoval jak co do cíle, tak co do prostředků a konkrétních postupů. Zároveň je důležité, že proces pobělohorských konfiskací je přímo modelovým vyjádření propojení raně novověkého světa politiky, práva, náboženství a financí a že v důsledku vede k proměnám v sociální struktuře elit i středoevropské společnosti jako celku. Jestliže pobělohorské konfiskace probíhaly do značné míry improvizovaně a byly předurčovány mimo jiné i složitou vojenskou situací, již roku 1634 po smrti císařského generalissima Albrechta z Valdštejna byl tento systém použit s větší právní i finanční akribií na modelu, který zahrnoval menší množinu osob i majetků. Snad i proto byly valdštejnské konfiskace úspěšnější i po stránce finanční efektivity a snad proto lze i v pramenech císařské dvorské komory sledovat toky peněz až k jednotlivým příjemcům. Těmi v tomto případě byly zpravidla císařští důstojníci, kteří jimi měli navíc vyplácet své vojáky a tak armádu pacifikovat po uzavření pražského míru roku 1635.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.