Promýšlet Evropu dvacátého století: Mezníky vzpomínané a zapomínané

Autoři

BAKEŠ Ondřej ČERMINOVÁ Jana FOLETTI Karolina HASIL Stanislav HAVÁČ Ondřej HROMEK Martin KRUTÍLKOVÁ Hana LEXA Lukáš MAKO Michal MARŠA Jakub MÁŠA Pavel POKORNÁ KORYTAROVÁ Lenka PUČÁLKOVÁ Ester RICHTÁRIKOVÁ Tereza SOBOTKA Jaromír VARAĎA Ondřej

Rok publikování 2019
Druh Uspořádání konference
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis Šestý ročník konference Promýšlet Evropu dvacátého století, který proběhne ve dnech 12. a 13. listopadu 2019, bude zasvěcen mezníkům, výročím, svátkům a významným dnům v historii. Pokusíme se zachytit fenomén milníků a výročí z různých úhlů pohledu, odhalit příčiny jejich připomínání, instrumentalizaci, a to z pohledu států, skupin, ideových hnutí či jedinců. Budeme analyzovat typické prvky a zamýšlet se nad jejich dopady, a to nejen z politické perspektivy, ale také z hospodářského, kulturního i sociálního úhlu pohledu. Sledovanou tematiku je možné pojmout interdisciplinárně. V rámci našeho dvoudenního setkání budeme pátrat po odpovědích na otázky: Do jaké míry mají přelomová data, výročí a památné dny vliv na evropské dějiny minulého století? Jaký měly účel a koho či co lze zařadit mezi jejich původce, objednavatele a udržovatele? K čemu byly využívány? Jak se v průběhu delšího časového úseku proměňovaly festivity a rituály s nimi spjaté, případně jejich účel? Měly svůj „druhý život“ a co dalšího „způsobily“? Příspěvky by měly být zaměřeny jak na širší ideové jevy, tak i na konkrétní události. Cílem výstupu by však nemělo být detailní zaobírání se úzce specifickými či regionálními tématy, ale naopak vystihnutí mezinárodního významu, či alespoň širšího kontextu a srovnání. Klademe důraz na obecnější souvislosti – budeme interpretovat příčiny, účel a následný dopad sledovaných jevů. Současně není nutné se držet pouze ustálených milníků, jako jsou v případě československých dějin osmičková či devítková výročí, i když ani těm se explicitně nevyhýbáme. Vítané jsou příspěvky, které analyzují mezníky a jejich udržování také u nemajoritních skupin a hnutí. Časově se zaměříme na období mezi počátkem 20. století a rozpadem východního bloku.
Související projekty: