Bürger, Adel, Klerus, Klöster : Formen städtischer Einbürgerung im späten Mittelalter
| Název česky | Občané, šlechta, duchovenstvo, kláštery : Formy naturalizace měst v pozdním středověku |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Biuletyn Polskiej Misji Historycznej |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Akademicka Platforma Czasopism |
| Doi | http://dx.doi.org/10.12775/BPMH.2022.002 |
| Klíčová slova | City; Naturalisation; Citizen; Nobility; Late Middle Ages; Covenant; |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Téměř všechna jihoněmecká města používala nástroj Burgrecht k formalizaci vztahů se šlechtou, kláštery, Židy, Lombarďany nebo venkovskými komunitami. Jednotlivé Burgrechte šlechticů a klášterů představovaly místní podobu rozšířené normy. Hradní práva se vyznačovala individuálně stanovenými podmínkami, vzájemnými výhradami a okruhy pomoci, specifikací právního procesu, jasně vymezenými podmínkami hradního práva nebo minimální lhůtou, jakož i individuálním úkonem k procesu. Hradní práva umožňovala flexibilní přístup ke vzájemným povinnostem, právům a nárokům, které byly stanoveny ve smlouvě. To umožnilo pozdně středověkým městům řešit způsoby naturalizace mnohem dynamičtějším způsobem, než jak to naznačuje naše moderní používání naturalizace a občanství.V oblasti Švýcarské konfederace se ve 13. až 15. století na sebe nabalovaly četné vrstvy aliancí, smluv a hradních práv. Vzniklá síť spojenectví mezi městy, zeměmi, šlechtou a kláštery byla zvenčí vnímána jako zvláštní a stále více cizí. Zatímco panské vztahy na Horním Rýně, ve Württembersku a ve Švábsku se v průběhu raného novověku vyvíjely směrem ke knížecímu panství, smlouvy v oblasti konfederace zůstávaly základem soudržnosti významných aktérů a jejich kolektivních svobod. Jednotliví spojenci měli vlastní vývoj, pokud jde o městské ústavy a složení občanů. Kromě toho se venkovská města v 15. století stále více chovala jako města (srov. příspěvek Olivera Landolta v tomto svazku). Až do napoleonského období byl tedy pojem "stát" a "občanství" rovněž ambivalentní a vyznačoval se touto různorodostí smluvních mezistupňů. Osvícenské myšlenky individuálních svobod a buržoazní hnutí v období restaurace měly s těmito staršími, dynamičtějšími koncepty svobod, občanství a národnosti potíže až do založení švýcarského spolkového státu v roce 1848. Starší smlouvy spolkových měst si však zachovaly svou platnost a hodnotu. |
| Související projekty: |