Fenomén: divadelní adaptace úspěšných románů
David Drozd z Katedry divadelních studií FF MU v pořadu ArtZóna diskutuje o výhodách a rizicích dramatizace úspěšných románů.
Při výzkumech v lokalitě Lány u Břeclavi objevili v roce 2017 archeologové z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU kost tura domácího, na níž se dochovala část runové abecedy v tzv. starším futharku. Výsledky několikaletých odborných analýz a expertních posudků byly představeny na tiskové konferenci ve čtvrtek 11. února. Tento přelomový objev podle vědců dosvědčuje, že již před zavedením hlaholice v 9. století našeho letopočtu, která byla dosud považována za nejstarší písmo u Slovanů, znaly slovanské kmeny starogermánské runy. Vedoucí výzkumného týmu prof. Jiří Macháček odhaduje, že runy mohly být užívány k věštění či provádění výpočtů.
Objev, k němuž vedení fakulty celému ústavu blahopřeje, přitáhl zaslouženou pozornost nejen odborné veřejnosti.
David Drozd z Katedry divadelních studií FF MU v pořadu ArtZóna diskutuje o výhodách a rizicích dramatizace úspěšných románů.
Odborníci a odbornice z Filozofické, Přírodovědecké a Lékařské fakulty MU vytvořili soupis přibližně 120 středověkých rukopisných herbářů. Podobné historické prameny jsou inspiračním zdrojem při vývoji nových léčiv.