Během Slavnosti Týdne humanitních věd děkan ocenil studenty i zaměstnance fakulty

Již tradičně se v rámci Týdne humanitních věd koná slavnost, při níž děkan fakulty uděluje ceny za vynikající závěrečné práce studentů a za významný tvůrčí čin některého z akademiků. Tyto ceny jsou udělovány od roku 2013. Týden humanitních věd je tradiční akce, jíž se fakulta již od roku 2007 zapojuje do mezinárodních oslav Dne filozofie, který UNESCO stanovilo na třetí čtvrtek v listopadu.

Po zahájení slavnosti přivítal děkan fakulty prof. Pol čestné hosty – doc. Martina Škopa, děkana právnické fakulty, a nově jmenovaného prorektora, prof. Jiřího Hanuše, který se také ujal úvodního slova. Promluvil o významu bakalářských prací, které představují pro studenty první kontakt s vědeckou činností a jedinečnou příležitost, jak se naučit kvalitně vědecky pracovat.

Následovala přednáška laureáta Ceny děkana za významný tvůrčí čin roku 2018 prof. Libora Jana z Historického ústavu, jenž v loňském roce získal ocenění za monografii Osmičky. Osudová výročí českých a československých dějin končících na jednu číslici. V událostech našich dějin s osmičkou na konci lze nalézt dosti pozitivních příkladů lidského jednání i snah o zlepšení daného, byť ne vždy se šťastným koncem. Ale právě vůle pokračovat a bojovat za lidskou důstojnost by měla být hnacím motorem i v našich časech, uvedl prof. Jan závěrem své přednášky.

Dalším bodem programu bylo slavnostní předání Cen děkana za vynikající závěrečné práce. Jak úvodem poznamenal proděkan Jakubec, nominované práce byly v letošním roce ve všech kategoriích velmi kvalitní, a hodnotitelé tedy neměli lehký úkol. Vyzdvihl rovněž počet prací vypracovaných v angličtině či v jiných světových jazycích a často také v mezinárodní spolupráci v rámci zahraničních pobytů.

V kategorii bakalářských prací získala 3. místo Amálie Bulandrová za uměnovědnou práci s názvem The reflection of liturgical drama on the frieze of church Notre-Dame-la-Grande in Poitiers, kterou vypracovala v mezinárodní kooperaci během svého pobytu v Poitiers pod vedením doc. Ivana Folettiho. Práce se zabývá vztahem mezi sochařskou výzdobou kostela Notre-Dame-la-Grande v Poitiers a soudobým liturgickým dramatem. Zejména při ikonografické analýze narativního vlysu průčelí poukázala autorka inovativně na dramatické texty z dvanáctého století jako na zdroje inspirace této výzdoby.

O 2. místo se dělily hned práce dvě. Autorkou první z nich je Irena Valentová z Ústavu religionistiky a a nese název Spojenci, či soupeři? Komparace vybraných myšlenek Iosifa Volockého (1439–1515) a Nila Sorského (1433–1508) na základě Troeltschovy typologie náboženských skupin. Vedoucím byl doc. David Zbíral. Práce se zabývá komparací myšlenek reformátorů pravoslavné církve I. Volockého a N. Sorského. Cílem bylo prokázat, že myšlenky obou reformátorů je možné klasifikovat jako analogické.

Druhá práce pochází z pera Martiny Ježové z Ústavu klasických studií a spadá, jak už název Parentetické credo a opinor v Ciceronových textech napovídá, do oblasti latinské lingvistiky. Diplomandka se v ní pod vedením dr. Jany Mikulové zaměřila na parentetická modalizující verba sentiendi v Ciceronových textech, konkrétně na credo a opinor. Martina Ježová nastudovala teorie nad rámec běžného bakalářského studia a s obtížným tématem se vypořádala velmi dobře. Její práce vytváří zajímavý a cenný dílčí příspěvek k vědecké diskusi o parentetických výrazech a jejich interpretaci.

Na pomyslném piedestalu stanul z řad čerstvých magisterských studentů David Ryška s bohemistickou prací Slovosled zájmen v Bibli kralické, již vypracoval pod vedením dr. Olgy Navrátilové na Ústavu českého jazyka. Ve své práci se zabýval analýzou slovosledu zájmen v nominální frázi v Bibli kralické, konkrétně v Evangeliu sv. Matouše. Výsledky analýzy jsou průběžně řazeny do kontextu dosavadního výzkumu vývoje slovosledu české nominální fráze. Hodnotitelé se shodli, že práce vysoce překračuje standard bakalářských prácí: je věnována dosud nezpracovanému tématu, promyšleně vybudována, napsána vědeckým stylem, který podává tuto mnohdy velmi komplikovanou materii akribicky a zároveň srozumitelně.

Druhou kategorií Cen děkana jsou vynikající magisterské diplomové práce. Zde se na 3. místě umístila Tereza Richtáriková s prací nazvanou Reemigrácia a osídlenie prvého reemigračného transportu Slovákov z Rumunska do Československa po druhej svetovej vojne. Vypracovala ji na Historickém ústavu a jejím vedoucím byl dr. Tomáš Dvořák. Práce analyzuje souvislost mezi vysídlením německé a maďarské menšiny a usídlením reemigrantů na jejich místě. Zabývá se mj. rozhodovacími procesy, které vedly k osídlení a dopady těchto rozhodnutí na život a identitu osídlenců. Autorce se, jak zdůraznili hodnotitelé, podařilo více než jen položit a zodpovědět „výzkumnou otázku“: podařilo se jí najít pro svůj výzkum opravdovou zápletku a vystavět text na pokusu o její vyřešení. Úvodní část práce představuje dosud ojedinělý pokus o komplexní pohled na otázky poválečných migrací na Slovensku.

Stejně jako v případě bakalářských prací, i v této kategorii byla udělena hned dvě 2. místa. První z takto oceněných prací vypracovala pod odborným dohledem doc. Ivana Folettiho Pavla Tichá ze Semináře dějin umění. Nese název Churches and the City of Nevers in the 12th Century a zaměřuje se na umělecko-náboženský kontext města Nevers ve 12. století v souvislosti s objekty katedrály Saint-Cyr-et-Sainte-Julitte a klášterního kostela Saint-Etienne. Studie se zaměřuje na kategorii posvátna generovanou a prožívanou v kontextu těchto architektur a jejich funkce v rámci komplexních vztahů mezi obyvateli města, duchovními, monumenty a objekty tohoto jedinečného francouzského města 12. století.

Druhý diplom za 2. místo obdržela práce z oblasti amerikanistiky Alex Jones vs. the Globalists: Conspiracy Discourse in America Today, jejímž autorem je Šimon Evin. Vedoucím práce byl dr. Jeffrey Alan Smith. Zabývá se konceptem „globalistů“ v konspiračním diskurzu Alexe Jonese, prominentního amerického konspiračního teoretika současnosti.

1. cenu v kategorii magisterských prací získala Markéta Dohnalová z Psychologického ústavu, která pod vedením dr. Tatiany Malatincové napsala práci s názvem The Effect of Anxiety on Reading Effectiveness and Efficiency. Zkoumá v ní vliv úzkosti na čtení v teoretickém rámci teorie kontroly pozornosti (attentional control theory). Pro online měření pohybů očí při čtení při výzkumu využila metodu eye-trackingu. Čtecí regrese byly vypočítány na základě jednoduchých událostí pohybů očí za použití vlastního softwarového programu. V hodnocení práce je akcentován skutečně originální přínos práce k výzkumu dané problematiky a velký tvořivý a intelektuální potenciál diplomandky.

Stranou pozornosti speciální komise děkana nezůstávají ani práce disertační. Jak poznamenal proděkan Kyloušek, i v této kategorii bylo nominováno značné množství velmi kvalitních prací, takže nebylo lehké mezi nimi vybrat ty nejlepší. Proto se komise rozhodla udělit kromě standardních tří míst ještě čestné uznání. To získala Šárka Gmiterková z Ústavu filmu a audiovizuální kultury za práci s názvem Kristian v montérkách. Hvězdná osobnost Oldřicha Nového mezi kulturními průmysly, produkčními systémy a politickými režimy v letech 1936–1969. Jejím školitelem byl doc. Petr Szczepanik. Práce na případu tvůrčí dráhy Oldřicha Nového v letech 1936–1969 analyzuje proměny domácí herecké slávy. Dokládá, jak se měnila pozice čelných hereckých představitelů v návaznosti na systémové, personální i politicky motivované reorganizace nejen uvnitř filmového, ale i v dalších kulturních průmyslech.

3. místo v kategorii disertačních prací bylo uděleno za práci z oblasti francouzské literatury s názvem L'Imaginaire de Rina Lasnier. Její autorkou je Hana Rozlozsnikova, která pracovala pod vedením prof. Petra Kylouška. Studie poetického vývoje odhaluje složitý proces zrodu, afirmace a vzkříšení lyrického subjektu poezie Riny Lasnier, který se stal nedílnou součástí quebecké moderny a jehož taje se autorka rozhodla rozklíčovat tematicko-sémantickou analýzou. Jeden z oponentů se vyjádřil takto: Velice oceňuji, že H. Rozlozsnikova nezůstává v neosobním tónu, ve hře na objektivitu a suše akademické analytičnosti. Nejen že nezdráhá jasně vyjádřit hodnotový soud, ale nezakáže si ani (v úvodu a závěru) projevit citový postoj v intenzitě (...), za niž by ji možná leckdo káral s poukazem, že do tohoto žánru nepatří. Já naopak tento důvěrný okamžik, kdy se autor hlásí k svému zápalu, vítám.

Rovněž v kategorii doktorských prací byla udělena ocenění za dvě 2. místa. Jedno převzal Tomáš Glomb z Ústavu religionistiky za práci Impact of Factors Involved in the Early Spread of the Isiac Cults Across the Aegean Sea: A Quantitative Evaluation. Jeho školitelem byl doc. David Zbíral. Práce přistupuje k tématu raného šíření isidovských kultů s předpokladem, že současný stav bádání v této oblasti je limitován možnostmi obvyklých metod historiografie. Práce se pokouší tyto limity překonat tak, že obohacuje tradiční metody historiografie o inovativní kvantitativní metody z dalších vědeckých disciplín – o matematické modelování, geografické modelování a prostorovou síťovou analýzu.

Další 2. místo bylo uděleno za hudebněvědnou práci Petra Slouky Hudebnědramatické dílo Johanna Heinricha Schmelzera (1620/23–1680), kterou vypracoval pod vedením doc. Jany Perutkové. Práce zkoumá hudebnědramatická díla císařského skladatele instrumentální hudby, posléze vicekapelníka a kapelníka Johanna Heinricha Schmelzera, který byl za života i po smrti ceněn primárně jako vynikající instrumentalista. Jednou z hlavních části práce je notová edice tří dochovaných serenat opatřená ediční zprávou a tabulkou různočtení. Práci lze tedy chápat i jako příspěvek k problematice „Aufführungspraxis“ dramatické hudby druhé poloviny 17. století. Vzbudila také ohlas v zahraničí a byl objednán její překlad do němčiny.

Na pomyslném nejvyšším stupínku stanul Marcin Wągiel z Ústavu jazykovědy a baltistiky. Jeho práce má titul sice velmi krátký – Subatomic Quantification – avšak o to významnější je její přínos do vědecké diskuse. Přispívá k porozumění kvantifikace v přirozeném jazyce, a to výzkumem zatím neprobádané oblasti subatomické kvantifikace, tj. kvantifikace přes části základních entit v denotacích jednotných počitatelných substantiv. Školitelem byl doc. Mojmír Dočekal.

Cenu děkana za významný tvůrčí čin získal v roce 2019 doc. Petr Hrubý z Ústavu archeologie a muzeologie za publikaci Metalurgická produkční sféra na Českomoravské vrchovině v závěru přemyslovské éry, která představuje, jak uvedl za hodnoticí komisi prof. Fasora, v současné době nejvíce detailní a komplexní pohled na proces těžby a zpracování drahých kovů v době přemyslovského státu 13. století. Práce, ukotvená svým jádrem v oboru montánní archeologie, má značný mezioborový přesah do archeologie, historie a numismatiky a setkala se s vynikajícím ohlasem v okolních zemích.

Všichni ocenění obdrželi od děkana fakulty diplom a finanční odměnu, od proděkanky Horákové pak také výroční sovu do kapsy.

Závěr slavnosti patřil hudebnímu vystoupení v podání trombonového tria ve složení Pavel Novotný, Ondřej Pivoda a Eduard Tichý, kteří přednesli skladbu prof. Miloše Štědroně, zkomponovanou speciálně pro letošní oslavy stého výročí založení Masarykovy univerzity a nazvanou Claudio accerchiato dai banditi.

Po skončení slavnosti čekalo na shromážděné ve foyer budovy B2 malé pohoštění a s ním spojená příležitost ke kuloárním debatám.

Foto: Petr Čučka

Prohlédněte si záznam přímého přenosu ze slavnosti

Více článků

Přehled všech článků