Humanitní vědci často trpí syndromem šikanovaného dítěte, říká Foletti
Humanitní vědci podle něj přijali myšlenku, že jejich výzkum není až tak důležitý a přínosný jako přírodní vědy. Proč?
Čtěte v Universitas
U příležitosti celorepublikové akce Hodina pravdy je svolal fakultní akademický senát. V aule zaplněné akademiky i studenty se diskutovalo o postavení humanitních věd a o jejich adekvátním finančním ohodnocení.
Na den učitelů 28. března se v pravé poledne uskutečnilo debatní shromáždění akademické obce Filozofické fakulty Masarykovy univerzity o relevanci humanitních oborů a jejich nedůstojném ohodnocení. Setkání bylo součástí celorepublikových protestních akcí nazvaných Hodina pravdy.
K zaplněné aule nejprve promluvil Jiří Macháček z Ústavu archeologie a muzeologie, který připomněl příběh Mileny Jesenské. Za klíčovou označil kritickou reflexi světa kolem sebe a s odkazem na článek Ivana Folettiho vyzval, abychom si „nerochnili ve svém bolestínství“, což často s oblibou činíme. Není k tomu důvod, měli bychom si být vědomi své vlastní hodnoty. Na Jiřího Macháčka navázala Jarmila Bednaříková z Ústavu klasických studií a jménem odborů informovala o jejich aktuálních krocích. Připomněla také důležitost popularizace vědy a komunikace s médii.
Humanitní vědci podle něj přijali myšlenku, že jejich výzkum není až tak důležitý a přínosný jako přírodní vědy. Proč?
Čtěte v Universitas
V následující části sdílela Jitka Bednářová z Ústavu českého jazyka a literatury svůj osobní příběh, kdy po získání doktorátu na Sorboně a letech zkušeností pracuje na zlomkový úvazek za minimální ohodnocení. To vede samozřejmě k frustraci a zážitku periferie, který je ještě umocněn nešťastným nastavením grantové politiky. Případně ale upozornila, že „periferie často bývá zdrojem nového centra“. S odkazem na atmosféru na fakultě v 90. letech pak vyslovila naději, že se nám podaří vytvořit „prostředí vlídnější, rozumnější a více intelektuálně stimulující, k tomu jsou ale potřeba řádné mzdy“.
O neadekvátním ohodnocení odborných asistentů hovořil dále také Petr Stehlík z Ústavu slavistiky, který upozornil na nastavení tarifů na existenční hraně. Zároveň ne všechna pracoviště mají prostředky na to, aby mohla nabídnout akademičkám a akademikům více než tarifní plat. To vede k nutnosti přivydělávat si nejrůznějšími cestami; soudní tlumočnictvím, překladatelstvím, doučováním, či přijímáním částečných úvazků na jiných pracovištích. Na příkladu společenské poptávky v souvislosti s válkou na Ukrajině také ukázal na význam tzv. malých oborů. Tuto část uzavřelo vystoupení Ondřeje Haváče z Historického ústavu, který je živoucím důkazem imaginárního mediálního akademika působícího na střední škole. Vzal si na gymnáziu volno, aby všem přítomným lapidárně sdělil, že situace je špatná. V jeho případě by plné zapojení do akademického provozu znamenalo, že si vydělá o třetinu méně než aktuálně na střední škole.
Na závěr setkání byla otevřena obecná rozprava, v níž mj. Jiří Macháček připomněl, že existuje jistá nepodkročitelná hranice pro zachování důstojnosti. Varoval také ovšem před politickými a ekonomickými tlaky na univerzity, které jsou pilířem demokratické společnosti. Nebylo by šťastné vyměnit autonomii za pár miliard. Jitka Bednářová také upozornila, že nám chybí diskuze o hodnotách a akademičky a akademici čelí nadměrné administrativní zátěži. Poukázala dále na platové rozdíly mezi jednotlivými pracovišti fakulty související mj. také s grantovými možnostmi. Celkové vyznění debaty směrem k hledání vize v závěru posunul Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd, který zdůraznil, že nyní je chvíle pro rozhořčení, ale to je třeba překlopit v hledání pozitivního řešení. Jednu z možností je možné dle Davida Honse spatřovat v popularizaci. Celé setkání shrnul moderátor Stanislav Bárta z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví výzvou k další debatě a aktivitě. Připomněl, že problém je třeba řešit na různých úrovních, a to jak na úrovni příslušné rozpočtové kapitoly Ministerstva školství, tak na úrovni univerzitního rozpočtování, ale také nastavení rozpočtu uvnitř filozofické fakulty.
Záznam celé debaty můžete zhlédnout na fakultním YouTube kanálu.
S Danou Hlaváčkovou a Hanou Žižkovou o minulosti, současnosti a budoucnosti internetového jazykového korektoru Opravidlo.
Společně v ní diskutují témata spjatá s významnými událostmi a osobnostmi Brna či rozmlouvají o interpretaci Janáčkova díla. Kmotrou byla děkanka filozofické fakulty Irena Radová.