Do Brna široká cesta. Kramářské písně se světskou tematikou představila výstava v Moravském zemském muzeu

Zajímá vás, o čem si zpívali naši předkové? Dozvědět jste se to mohli na výstavě Do Brna široká cesta, která se konala od září loňského roku v Dietrichsteinském paláci. Pokud jste ji nestihli navštívit, nevadí – částečně je k dispozici online. Na specifika literárního žánru kramářských písní jsme se ptali doc. Mgr. Pavla Koska, Ph.D., z Ústavu českého jazyka FF MU, řešitele výzkumného projektu, v jehož rámci výstava vznikla.

11. 3. 2021 Patrik Švec


Pavel Kosek na vernisáži výstavy. Zdroj: <a rel="noopener" href="http://www.mzm.cz/fotogalerie-vernisaz-vystavy-do-brna-siroka-cesta-kramarske-pisne-se-svetskou-tematikou/" target="_blank">Moravské zemské muzeum</a>

Výstava návštěvníkům představila, jak se písně šířily, jakou funkci zastávaly v tehdejší společnosti nebo které z nich si notujeme dodnes. Kromě samotných textů si mohli prohlédnout staré tisky a poodkrýt tajemství jejich výroby. Celkovou atmosféru přiblížily i další dobové předměty a hudební podkres společně s videoprojekcí. Pomocí interaktivní obrazovky bylo možné si vyzkoušet práci sazeče či prozkoumat obrázky, které část písní doprovázely. Autoři výstavy nezapomněli ani na malé návštěvníky, které čekala v dětském koutku miniaturní dílnička.

Výstavu můžete zhlédnout zpětně alespoň formou krátké videoprohlídky, s možností volby anglických titulků. V katalogu, který je dostupný také online, najdete krátká pojednání o kramářských písních, shrnující nejnovější výsledky bádání čtenářsky přístupnou formou. V jeho obrazové části je zachyceno 25 předmětů výstavy a jejich zajímavé příběhy. Po skončení výstavy nabízí MZM výstavu k zapůjčení muzeím, knihovnám a dalším vzdělávacím a paměťovým institucím její putovní verzi na roll-up panelech.

Ukázka z výstavy. Zdroj: Moravské zemské muzeum

Výstava, jejíž kurátorkou je PhDr. Jana Poláková, Ph.D., vznikla v rámci projektu NAKI II Kramářské písně v brněnských historických fondech (DG18P02OVV021), jehož řešitelem je doc. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D., z Ústavu českého jazyka FF MU.

Pane docente, když se bavíme o kramářských písních, v jakém období se pohybujeme?

Nejstarší české kramářské písně máme ojediněle doloženy z 16. století, soustavněji byly vydávány od počátku 17. století a největší popularity dosáhly přibližně v letech 1750–1850, poté jejich produkce slábne, občas však najdeme i píseň z počátku 20. století. Kramářské písně jsou součástí světového fenoménu, byly oblíbené v celé Evropě, ale rozšířily se i do mimoevropských zemí, například do Severní a Jižní Ameriky. České kramářské písně přejímaly zahraniční trendy, byly však specifické zejména svým převažujícím malým formátem, šestnácterkou.

Podle čeho jste vybírali konkrétní ukázky textů?

České kramářské písně jsou výjimečné velkým množstvím dochovaných tisků. Je jich odhadem přes 100 000 exemplářů a většinu z nich tvoří duchovní písně. Náš projekt se ale zaměřuje na písně z brněnských fondů, pracujeme s kramářskými písněmi ze sbírek Moravské zemské knihovny, Moravského zemského muzea a brněnského pracoviště Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i. I v brněnských fondech se však nacházejí tisíce světských písní, výběr byl tedy těžký. Snažili jsme se na konkrétních písních představit historii fenoménu, jeho funkci, hudební stránku, způsob předávání a přebírání širokými společenskými vrstvami, typická témata i recepci do současnosti. Některé předměty i texty jsou provázané s městem Brnem a Moravou. Jelikož byla výstava určena pro širokou veřejnost, pokusili jsme se vybrat písně návštěvnicky atraktivní, k nimž je možné dohledat zajímavý příběh, exponát nebo na nich ilustrovat širší historicko-společenský kontext. Ve výstavě tak byly k vidění například písně s genderovými stereotypy, například o zlých ženách, písně o kávě, bramborách či módních novinkách, ale i písně o vlastenectví a válkách, včetně známého kanonýra Jabůrka, vraždách či katastrofách.

Na vernisáži nechybělo hudební vystoupení. Zdroj: Moravské zemské muzeum

Ovlivnily kramářské písně nějak dnešní společnost a kulturu?

Nepochybně velmi silně, vždyť se ve své době jednalo o patrně nejčtenější médium, i když toto téma by ještě zasluhovalo soustavnější mezioborový výzkum. I tak však víme, že mnohé dnešní lidové písně, třeba Holka modrooká, Horo, horo, Čtyři koně ve dvoře nebo Ej, padá, padá, mají své nejstarší verze doloženy právě v kramářských písních. Některé kramářské písně či tisky přešly do současného hudebního repertoáru, kde můžeme zmínit skupinu Šlapeto, některé se dochovaly v mnoha verzích či parodiích (píseň Balíček karet / Deck of cards). Kramářské písně také dožívají v některých krajanských komunitách, v ohlasové tvorbě i v trampských a táborových písních, jakou je třeba oblíbený Don Špagát. Snad je možné usuzovat na vliv poetiky kramářských písní u některých dětských písní a textů, jako je Na kopečku v Africe. Nabízela by se i spojitost mezi písněmi o zločinech, tzv. morytáty, a články z bulvárních médií, zde jsme však v rovině spekulací. 

V zahraničním kontextu je velmi zajímavý dosud živý žánr cordelu v severní Brazílii. Cordel se velmi podobá kramářským písním, je obohacen i o další vlivy, mísí se v něm historická, mytická i politická témata – v jednom z příběhů je třeba zachycen ďábel píšící Georgi Bushovi ml.

„Víme, že mnohé dnešní lidové, ale i populární písně mají své nejstarší verze doloženy právě v kramářských písních. Kramářské písně také dožívají v některých krajanských komunitách, v ohlasové tvorbě i v trampských a táborových písních.“

Pavel Kosek
bohemista

Co vás na vzniku této výstavy nejvíc těší?

Vystavené předměty, jako je tiskařský lis, aktivity na interaktivní obrazovce, katalog, krásná videoprohlídka, která je srozumitelná jak českým, tak zahraničním laikům i odborníkům, doprovodné programy na téma dezinformací a fake news. Kramářské písně většinou lidi spojovaly, o to jsme se snažili i v naší výstavě.

Velmi mě také těší, že výstava je jedním z mnoha výsledků naší mezioborové spolupráce v rámci projektu NAKI. Práce v týmu odborníků různých specializací z Filozofické fakulty MU, z Moravského zemského muzea, Moravské zemské knihovny a brněnské pobočky Etnologického ústavu AV ČR, v. v. i., vede k mimořádně kvalitním kolektivním výsledkům, kterých bychom samostatně nebyli schopni docílit. Takže mám velkou radost ze spolupráce se svými kolegy, kterým bych na tomto místě chtěl poděkovat. Bez jejich pomoci by nebylo možné výstavu, a vlastně ani celý projekt realizovat.

Zdroj: Moravské zemské muzeum

Doc. Mgr. Pavel Kosek, Ph.D., působí na Ústavu českého jazyka FF MU, kde se věnuje historickému vývoji jazyka s důrazem na barokní češtinu, dále diachronní syntaxi a editaci pramenů starší češtiny. V současnosti je řešitelem projektu NAKI II Kramářské písně v brněnských historických fondech (DG18P02OVV021) Ministerstva kultury ČR. V minulosti pobýval na dlouhodobých zahraničních stážích v Německu (Tübingen) a Rakousku (Vídeň) v rámci programů Alexander von Humboldt-Stiftung a AKTION.

Chcete vědět víc?


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.