Koronavirus přinesl do výzkumu na fakultě nové impulzy

Že také humanitní vědy dokážou reagovat na aktuální společenskou situaci a obhájit tak svou společenskou relevanci, dokazuje několik výzkumných projektů realizovaných na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Konkrétní, zajímavá data již přinesl průzkum zaměřený na oblast domácího vzdělávání. Další projekty sledující změny chování a postojů lidí v čase pandemie stále probíhají a několik dalších výzkumných projektů z jiných oborů se ještě chystá.

15. 6. 2020 Tomáš Weissar


Foto: Blanka Štolcová

Anketa Vzdělávání doma

Začátkem dubna připravil Roman Švaříček z Ústavu pedagogických věd společně s kolegy z Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR anketu o domácím vzdělávání, určenou pro rodiče žáků 1.–9. tříd základních škol. Jejím cílem bylo v co nejkratším čase získat základní vhled do toho, jak rodiče učení dětí v domácím prostředí zvládají. Díky spolupráci s Českou televizí se podařilo během týdne získat takřka 10 000 odpovědí. 

Analýza odpovědí následně ukázala, že rodiče se s domácím vzděláváním svých dětí povětšinou vyrovnávají úspěšně. Narážejí však na řadu problémů: limity vlastních znalostí, nedostupnost techniky pro home office a všechny děti, nedostatek času a rovněž problém, jak děti k učení motivovat. Uvítali by zúžení kurikula a častější participaci učitelů na domácí výuce, a to v reálném čase formou konferenčních hovorů. Detaily výzkumu jsou veřejně k dispozici, byly poskytnuty ministerstvu školství a brzy budou publikovány také ve formě vědeckých studií v češtině i v angličtině.

Výzkum: Většina rodičů vzdělávání doma zvládá

15.4.2020

Výzkum: Většina rodičů vzdělávání doma zvládá

Dotazník českých expertů na pedagogiku ukázal, že rodičům aktuálně nejvíc chybí potřebné zdroje a technologie, a ocenili by, kdyby učitelé dávali víc online zpětnou vazbu.

Čtěte v Magazínu M

LEVYNA

Na aktuální situaci zareagovali také výzkumníci pracoviště pro experimentální výzkum náboženství LEVYNA Radim Chvaja, Eva Kundtová Klocová, Radek Kundt a Martin Lang, kteří realizují výzkum o roli náboženských systémů při řešení kolektivních hrozeb svázaných s pandemií. Konkrétně zjišťují, zda má pandemie dopad na zvýšení výskytu specifických vzorců magicko-náboženského myšlení a chování, které by lidem přinášely psychickou úlevu, ale také mohly potenciálně škodit. Dále se zabývají tím, jak současná krize mění hodnotové postoje k dodržování zákonů, předpisů a norem omezujících osobní svobody.

Eva Kundtová Klocová mimo to provádí během pandemie za Českou republiku sběr dat ve velkém mezinárodním projektu UCOM (Understanding Communal orientation of Men). Tato původně neplánovaná vlna sběru dat mimo jiné zjišťuje, jak krizová situace způsobená pandemií COVID-19 mění postoje k pomáhajícím a pečujícím profesím (školství, zdravotnictví, sociální práce).

Rozšíření projektů TA ČR

Další výzkum reflektující současné celosvětové dění se připravuje: prozatím byly za fakultu podány dvě žádosti o rozšíření již realizovaných projektů aplikovaného výzkumu TA ČR ÉTA.

První z nich připravil se svým týmem v rámci projektu „Potenciál migrace. Přínos (nejen) ruských emigrantů meziválečné Evropě“ Ivan Foletti. Cílem rozšíření je soustředit se na historické aspekty podobné současné krizi. Konkrétně půjde o studium karanténních opatření, která byla pro vlnu ruských emigrantů po říjnové revoluci běžnou praxí. Jednalo se tehdy kromě nutného zdravotního opatření také o nástroj moci, jímž se státy vůči imigrantům vymezovaly. Dalším důležitým bodem bude otázka uzavření hranic, k němuž došlo v období po první světové válce a mělo zásadní (a negativní) dopad na rozvoj kultury, ekonomiky i vědy. Konečně se výzkumný tým zaměří také na vliv ruské emigrace na obor lékařství v Evropě. Historický pohled a analýza zásadních rozhodnutí migrační krize po roce 1917 může významně přispět ke kritické reflexi aktuální situace.

Druhé rozšíření v reakci na současné události se týká projektu „Media Art Live Archive: Inteligentní rozhraní pro interaktivní zprostředkování kulturního dědictví“, který se svým týmem tvořeným výzkumníky z FF MU a VUT v Brně řeší Jana Horáková. Projekt mimo jiné experimentálně testuje využití umělých neuronových sítí při zpracování obsahu archivu uměleckých videí Woodyho a Steiny Vašulkových. Nově byl rozšířen o testování potenciálu těchto umělých neuronových sítí (tzv. machine learning) na datasetu tvořeném uměleckými díly odrážejícími zkušenost koronavirové pandemie. Zmíněná díla poskytuje Galerie TIC Brno, jež byla jednou z prvních výstavních institucí v České republice, které k této reflexi umělce vyzvaly. Cílem projektu je prozkoumat možnosti zprostředkování umění širší veřejnosti s využitím potenciálu informačních technologií, od strojového učení po interaktivní online platformy jako specifické komunikační a prezentační nástroje.

Více článků

Přehled všech článků