Doktorand Muni objevil záměnu v historii Lucemburků
Zdálo by se, že se o Lucemburcích už všechno ví. Ondřej Schmidt ale odhalil nesrovnalosti v životě dvou synovců Karla IV.
Čtěte v Magazínu M
Akademici z Filozofické fakulty MU získali rekordních pět Cen rektora za rok 2020. Jedním z oceněných je i dr. Ondřej Schmidt. Ačkoliv teprve nedávno obhájil disertaci, má již za sebou výzkumné výsledky, za které by se nemusel stydět leckterý profesně starší badatel.
Ondřej Schmidt z filozofické fakulty se stal laureátem Ceny rektora za mimořádné výzkumné výsledky pro mladé vědce. Odborný pracovník Ústavu pomocných věd historických a archivnictví však v tomto ohledu rozhodně není žádným nováčkem a jeho dosavadní badatelská dráha je poměrně výrazná.
„Cílem historikovy práce není přicházet s převratnými objevy a senzacemi, ale precizní prací s prameny zpřesňovat náš neúplný obraz minulosti.“
Ondřej Schmidt
historik
Čerstvý držitel doktorského titulu na sebe upozornil už v průběhu magisterského studia. Tehdy ve své diplomové práci objasnil chybné ztotožnění dvou synovců Karla IV., a takto de facto objevil nového, doposud neznámého Lucemburka – Jana z Moravy. K tomuto velkému objevu, za nějž obdržel Cenu děkana, však Ondřej Schmidt přistupuje skromně a zdůrazňuje, že: „cílem historikovy práce není přicházet s převratnými objevy a senzacemi, ale precizní prací s prameny zpřesňovat náš neúplný obraz minulosti.“
Zdálo by se, že se o Lucemburcích už všechno ví. Ondřej Schmidt ale odhalil nesrovnalosti v životě dvou synovců Karla IV.
Čtěte v Magazínu M
Zajímavostí je, že k vlastní identifikaci Jana z Moravy nedošlo prostřednictvím nově objevené písemnosti, ale díky nalezení nesrovnalostí v již známých pramenech. Ondřej Schmidt pobývá v archivech často a jeho práce ho pravidelně zavádí do Itálie, kde během magisterského a doktorského programu strávil čtyři semestry studia. V souvislosti s italskými archivy pak Ondřej Schmidt upozorňuje na jejich značný potenciál a vyzdvihuje například spolupráci Ústavu pomocných věd historických a archivnictví a jeho studentů s Moravským zemským archivem, jejímž výstupem byla výstava Z Trevisa do Brtnice. Ta prezentovala písemnosti z archivu rodu Collalto, který v době třicetileté války sídlil i na Moravě. Tento projekt pomohl dr. Schmidtovi navázat kontakty s řadou italských kolegů, a dokonce se seznámil i s kněžnou Isabellou Collalto.
„Fakultu vnímám jako místo, které vhodně propojuje vědeckou a pedagogickou činnost.“
Ondřej Schmidt
historik
Co se týče působení na univerzitě, vyjadřuje Ondřej Schmidt velkou spokojenost a pochvaluje si možnosti individuální profilace. Vyzdvihuje však i institucionální stránku: „Fakultu vnímám jako místo, které vhodně propojuje vědeckou a pedagogickou činnost.“ A právě v rámci vědecké činnosti si v poslední době nemůže stěžovat na nedostatek práce. I když je aktuálně situace kvůli pandemii koronaviru obtížnější, podílí se hned na dvou projektech financovaných Grantovou agenturou České republiky. První z nich se zabývá šedými eminencemi na středověkých panovnických dvorech a probíhá ve spolupráci s Rakouskou akademií věd. Na druhém projektu se podílí s kolegy z pražského Centra medievistických studií a přispívá zde analýzou politické komunikace mezi římskými panovníky a italskými signoriemi. Jako výstup činnosti druhého z projektů pak v současnosti připravuje svou druhou monografii, která by měla vyjít v dohledné době.
Mgr. Ondřej Schmidt, Ph.D., je odborným pracovníkem Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU. Zabývá se dějinami pozdního středověku, lucemburskou dynastií a vazbami mezi prostorem střední Evropy a severní Itálie. Ve své práci se snaží skloubit přístupy politických dějin a pomocných věd historických. Jeho monografie o Janu z Moravy byla publikována také v anglickém jazyce.
Rozhodla o tom děkanka Irena Radová. Výuka tak začne v pondělí 23. září 2024.
Dosud neznámý hrob, který již dříve objevili archeologové pomocí georadaru pod bazilikou Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí, je mladší než původní odhady. Při podrobném výzkumu to zjistili Michal Vágner a Martin Košťál z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU.