Přibližně sto dvacet let starý platan javorolistý na rohu brněnských ulic Veveří a Pekárenská nese od konce dubna jméno zakladatele Katedry anglistiky a amerikanistiky FF MU Františka Chudoby. Součástí slavnosti, které se vedle Chudobovy pravnučky, Nory Hodečkové, zúčastnilo několik generací brněnských anglistů, byl také křest knihy mapující historii jejich pracoviště. O hudební doprovod se postarala katederní vokální skupina The Gypsywood Singers.
Podle Tomáše Pospíšila z Katedry anglistiky a amerikanistiky FF MU setkání připomnělo a upevnilo svazky odborníků několika generací, kteří společně budovali respektovanou tradici brněnské anglistiky. „Absolventi, někdejší i současní učitelé či členové katederní divadelní skupiny vzpomínali a debatovali o současné a možné budoucí podobě katedry,” přiblížil a doplnil: „Setkání se mimo jiné zúčastnilo šest vedoucích, počínaje Donem Sparlingem, jenž katedru převzal na počátku devadesátých let, a konče Tomášem Kačerem, který se jejím vedoucím teprve stane.“
Pozornost hostů zejména směřovala k zakladateli brněnské anglistiky, mimořádně výkonnému akademikovi a později dokonce také děkanovi FF MU Františku Chudobovi. „Zapojoval se do veřejných diskusí na různá témata a dokonce napsal fejeton o platanu, který dnes nese jeho jméno,” uvedl Pospíšil. Jako zajímavost také zmínil, že zkraje dvacátých let Chudoba působil nejen na brněnské anglistice, ale také jako externí profesor bohemistiky na londýnské King’s College. „Byl emisarem obou kultur. Paralelní působení u nás a ve Velké Británii mu mimo jiné umožnilo v obou institucích vybudovat kvalitní knihovny,” dodal.
Součástí setkání byl také křest knihy Outside In z pera někdejšího vedoucího brněnské anglistiky Dona Sparlinga. „Autor mapuje osmdesát let anglistiky na naší fakultě – jelikož její historii v poslední čtvrtině minulého století sám spoluvytvářel, tvoří část knihy také jeho vlastní vzpomínky,” přiblížil Pospíšil.
Od 23. dubna je k vidění v Moravském zemském archivu a zájemcům mimo jiné nabídne zlomek lekcionáře z 9. století, jehož část je uložena v americkém Chicagu, či Antifonář Elišky Rejčky. Na její přípravě spolupracovali pedagogové a studující Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU.
Filozofická fakulta MU chce být i nadále bezpečným místem pro všechny. Proto v souladu se strategií celé Masarykovy univerzity intenzivně pracuje na dalším posílení stávajících bezpečnostních opatření.
