Studenti přeložili Waltariho Válku o pravdu

Knihu oblíbeného finského spisovatele Miky Waltariho Válka o pravdu: Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě přeložila pětice studentů magisterského programu baltistiky. „Studenti přeložili každý svou kapitolu, já jsem překlady zredigovala a pak jsme o nich diskutovali. Studenti také redigovali své překlady navzájem,“ popsala proces kolektivní práce na překladu Markéta HejkalováÚstavu jazykovědy a baltistiky FF MU, která studenty vedla.

12. 8. 2022 Kamila Jablonická


Foto: Evgeniia Tokmakova

„Málokdy se poštěstí se hned takhle zkraje dostat k dílu tak známého a čteného spisovatele. Fakt, že šlo o publicistický text, z něj navíc dělal ideální materiál pro kolektivní překlad, protože sjednotit styl bylo výrazně jednodušší než u krásné literatury,“ podotkla jedna z překladatelek a studentek překladatelského semináře Julie Minaříková.

Spisovatel a novinář Mika Waltari proslul svými historickými romány jako Egypťan Sinuhet. Knihu Válka o pravdu: Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě však napsal ve formě obsáhlé reportáže popisující skutečné historické události. V knize líčí okolnosti, které za druhé světové války vedly ke ztrátě svobody tří nezávislých baltských zemí a posléze i jejich připojení k Sovětskému svazu. Waltari za války pracoval v tiskové agentuře Finlandia a ve Státním informačním ústavu, měl tudíž velmi dobrý přehled i o druhé – hybridní – válečné frontě. Jeho text poprvé vyšel podepsaný pseudonymem v roce 1941 ve Švédsku.

Waltariho popis sovětské propagandistické mašinerie a jeho úvahy o ní jsou relevantní i dnes. Také proto má kniha potenciál zaujmout současné české čtenáře. „Jako lituanistku mě těší, že mají čeští čtenáři možnost se prostřednictvím této knihy lépe seznámit s dějinami baltských zemí a možná si i uvědomit, že s námi mají tyto národy společného více, než by se na první pohled zdálo,“ popsala další spoluautorka českého překladu Kateřina Běláková. „Ať už díky historickým paralelám, nebo čistě díky tomu, že o osudech těchto států se u nás vesměs ví málo. Tato publikace může být dobrým vhledem pro každého, kdo se o dané období zajímá,“ doplnila Julie Minaříková.

Jedna z překladatelek Andrea Papugová pochází ze Slovenska, a tak byl pro ni překlad do češtiny skutečnou výzvou. „O to víc mě těší, že náš překlad nakonec spatřil světlo světa a je dostupný českému i slovenskému čtenáři,“ řekla.

„Občas byla trochu potíž s ustálenými frázemi, které se v době sovětské vlády používaly a na které jsme se někdy museli doptat třeba rodičů.“

Terezie Duroňová
studentka

Práci na překladu však provázely problémy, zčásti i proto, že studenti na něm pracovali v „covidovém“ akademickém roce 2020/2021. Museli také pečlivě uvažovat nad překlady jmen a historických reálií. „Neobešlo se to bez brouzdání po internetu v různých jazycích, přičemž jsme všichni skvěle využili své znalosti dalších jazyků z baltského prostoru,“ popsal práci na překladu Martin Mokrý. „Občas byla trochu potíž s ustálenými frázemi, které se v době sovětské vlády používaly a na které jsme se někdy museli doptat rodičů nebo paní doktorky Hejkalové,“ doplnila ho Terezie Duroňová.

Markéta Hejkalová: Waltariho kniha je dnes hrozivě aktuální, téma jsme původně vnímali jako vzdálené

Český překlad knihy Válka o pravdu: Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě je teprve třetí na světě – odkud vzešel nápad tento text přeložit?

O tomto Waltariho textu jsem věděla už od roku 2006, kdy jsem psala Waltariho životopis. Tehdy jsem to téma považovala za vzdálené, ale s tím, jak se zostřovala agresivní politika Ruska, po okupaci Krymu a východní Ukrajiny, mi připadal čím dál aktuálnější. Ale ještě když jsem loni v létě psala předmluvu, nenapadlo mě, jak hrozivě aktuální se ten text po ruské invazi na Ukrajinu stane. Text jsem pro překlad v překladatelském semináři ale nevybrala jen z politických důvodů – byl dostatečně krátký, abychom ho dokázali za dva semestry přeložit, a jako publicistický text se dal snadno rozdělit mezi větší množství překladatelů, což by u beletrie bylo obtížné.

Co obnášelo vedení překladatelského kolektivu? Jak se vám se studenty pracovalo?

Text jsme překládali v „covidovém“ roce 2020/2021, distančně. Z toho jsem měla zpočátku hrůzu, ale kupodivu to fungovalo výborně. Studenti přeložili každý svou kapitolu, já jsem je zredigovala, pak jsme o překladech diskutovali, studenti si také redigovali navzájem své překlady.

Vzpomněla byste si na nějaké konkrétní problémy, které provázely překlad?

Problémy byly spíš technického charakteru – museli jsme se naučit pracovat s MS Teams (což studenti zvládli podstatně lépe než já), najít systém, jak si soubory vzájemně předávat a zaznamenávat změny, ale díky studentům jsme to zvládli.

Existují ještě nějaká do češtiny nepřeložená díla Miky Waltariho? Jaké další překlady plánujete?

Waltari byl velmi aktivní a činorodý autor, existuje ještě řada jeho knih, které nebyly do češtiny přeložené a možná by za to stály, ale myslím, že to už je práce pro někoho jiného, třeba právě pro někoho ze studentek a studentů mého překladového semináře. Já už se teď chci soustředit spíš na vlastní psaní.

Fotografie ze slavnostního křtu knihy


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.