Tvoříme největší databázi středověkých listin v Evropě

Petr Elbel loni získal Cenu děkana FF MU za rozvoj zahraniční spolupráce. Inicioval založení pobočky mezinárodního edičního podniku Regesta Imperii v Brně, která se zaměřuje na zpřístupnění listin římského císaře Zikmunda Lucemburského. V rámci projektu AHISTO pak v rámci Ústavu pomocných věd historických a archivnictví a za pomoci dalších odborných pracovišť plánuje zpřístupnit ucelenou databázi edičně zpracovaných středověkých pramenů.

19. 5. 2022 Filip Krčmař


Foto: Alexandra Snováková

Získal jste Cenu děkana FF MU za rozvoj zahraniční spolupráce, hlavním důvodem pro udělení byly vaše zásluhy na rozvoji mezinárodní vědecké spolupráce. O co se jednalo konkrétně?

Cena mi byla udělena asi především za spolupráci s Rakouskou akademií věd na mezinárodním edičním projektu Regesta Imperii, jehož pobočku se nám podařilo zřídit v Brně před deseti lety. Regesta Imperii vydávají středověké listiny římských králů a císařů ve formě regestů, což jsou obsahové výtahy z listin, a to od doby Karlovců až do doby raných Habsburků, tedy od 8. století až do počátku 16. století. Na brněnské pobočce zpracováváme období císaře Zikmunda Lucemburského.

Za jakých okolností byla založena brněnská pobočka Regesta Imperii?

Myslím si, že předpokladem k jejímu založení bylo moje působení na Rakouské akademii věd na tamní pobočce Regest Imperii, kde jsem začal s vydáváním listin císaře Zikmunda Lucemburského. V roce 2010 jsem požádal o grant u Grantové agentury České republiky, jehož získání umožnilo vytvoření výzkumné skupiny zabývající se Zikmundem Lucemburským a jeho listinami na FF MU. Po uzavření smlouvy o spolupráci mezi FF MU s Rakouskou akademií věd se tato výzkumná skupina začlenila do projektu Regesta Imperii. Brněnská pobočka stále funguje a v průběhu let byla příjemcem několika dalších grantů.

„Bádání o Zikmundovi Lucemburském je stále velice populární, v dnešní době spojuje historiky a historičky z mnoha zemí Evropy.“

Petr Elbel
historik a archivář

Z jakého časového rozpětí pocházejí zpracovávané listiny Zikmunda Lucemburského?

Zikmund Lucemburský se narodil v roce 1368 a vládl jako uherský král od roku 1387. Nás zajímá období, kdy vládl jako římský král a císař, tj. od roku 1410 až do jeho smrti v roce 1437. Proto hlavní náplní našeho pracoviště je vydávání Zikmundových listin, které vznikly v jeho říšské kanceláři, jež byla kompetentní i pro České země. Začali jsme s vydáváním listin pro České země, což dalo vzniknout šesti svazkům, přičemž tři z nich již vyšly a zbývající tři se nachází ve stadiu předtiskových příprav.

V posledních letech se náš geografický záběr rozšířil na další regiony Svaté říše římské. Například kolega Ondřej Schmidt se intenzivně zabývá vládou Zikmunda Lucemburského v Itálii a jeho listinami z italských archivů a knihoven. Kolega Přemysl Bar se věnuje vztahu císaře k Polsku, Litvě a řádu německých rytířů. Zpracovává listiny z archivů v Polsku, ale také v Berlíně, kde se nachází archiv velmistrů řádu německých rytířů. Kolega Stanislav Bárta spolu s několika doktorandy z našeho ústavu bádá v norimberských archivech.

Období vlády Zikmunda Lucemburského je čistě doménou brněnské pobočky nebo na něm pracují také jinde?

Konkrétně Zikmundem Lucemburským se stále ještě zabývají pobočky Regesta Imperii v Rakouské akademii věd a na Mnichovské univerzitě, kde probíhá společný výzkumný projekt, který řeší vztahy Zikmunda Lucemburského k Bavorsku a současně zprostředkovává jeho listiny z mnichovských archivů.

Averz zlaté buly císaře Zikmunda Lucemburského užívané v letech 1433–1437. Foto: archiv Petra Elbela

Jaký je mezi badateli obecný zájem o Zikmunda Lucemburského?

Zikmund Lucemburský dlouho nebyl populární panovník: nejenom v našich zemích, kde byl viněn za upálení mistra Jana Husa a za uspořádání křížových výprav proti husitům. Zikmund Lucemburský nebyl překvapivě zprvu příliš populární ani v Uhrách či v pozdějším Maďarsku. Považovali ho za krále cizince, který se málo věnoval uherským záležitostem. Obdobný obraz Zikmunda Lucemburského byl rozšířen v Německu, kde mu bylo analogicky vytýkáno, že je příliš často v Uhrách a zanedbává vládu ve Svaté říši římské.

To se ale změnilo...

Historiky byl dlouho opomíjen, ale to se zásadně změnilo v 80. letech minulého století. Nejprve v Maďarsku, kde v situaci postupného slábnutí komunistického režimu začal být atraktivní osobou. Ztělesňoval panovníka vybočujícího z nacionálního rámce uherských dějin, který propojoval Uhry s celou tehdejší Evropou. Obrovský vzestup zájmu v celé střední Evropě nastal v 90. letech a v podstatě trvá dodnes. Zikmund Lucemburský začal být atraktivní také proto, že byl zapojen do evropské politiky od Malé Asie přes Balkán a východní Evropu až na evropský západ (tj. Britské ostrovy a Pyrenejský poloostrov). Proto si myslím, že se po rozšíření Evropské unie o středoevropské a východoevropské země stal Zikmund Lucemburský jakýmsi symbolem vztahů mezi střední a západní Evropou ve středověku.

Zikmund Lucemburský velkou část Evropy sám procestoval, patří vůbec k suverénně nejmobilnějším pozdně středověkým panovníkům. Pochopitelně s ním cestoval i jeho doprovod skládající se z německé, české a uherské šlechty. Proto se Zikmundovy cesty staly oblíbeným tématem historiků z různých zemí: například studují itineráře šlechticů, již byli v Zikmundových službách a pocházeli z jim blízkého regionu. Bádání o Zikmundovi Lucemburském je stále velice populárním tématem, které v dnešní době spojuje historiky a historičky z mnoha zemí Evropy.

„Jednotlivé regesty převádíme do online databáze Regesta Imperii, která je dnes jednou z největších databází středověkých listin v Evropě.“

Petr Elbel
historik a archivář

Vraťme se ke zpracování edic, jak probíhá jejich digitalizace?

V případě projektu Regesta Imperii vytváříme nejprve tištěnou edici a její PDF verze je po vydání zveřejněna na internetu. Následně jsou jednotlivé regesty převáděny do databáze Regesta Imperii online, která je dnes jednou z největších databází středověkých listin v Evropě. Samotná databáze je provozována Mohučskou akademií věd a literatury, kde působí nejvýznamnější německá pobočka Regesta Imperii, se kterou na databázi spolupracujeme.

Nicméně v posledních letech Ústav pomocných věd historických a archivnictví, Centrum medievistických studií při Filozofickém ústavu Akademie věd ČR a FI MU rozběhly projekt AHISTO podobný Regestům Imperií online. Jeho cílem je vytvořit obdobnou databázi pro české dějiny a české prameny. Může se to jevit jako duplování práce, ale tak tomu není. Regesta Imperii jsou publikována výlučně v německém jazyce a my v rámci projektu AHISTO publikujeme regesty v češtině. Díky tomu mohou být české prameny šířeji recipovány nejen odbornými historiky a historičkami, ale také amatérskými historiky, studenty a učiteli dějepisu na středních nebo základních školách. Projekt AHISTO má ještě druhou úroveň: snažíme se zpřístupnit včetně fulltextového vyhledávání edice listin, které vyšly tiskem přibližně za posledních dvě stě let.

Jaké období zahrnují zpracované regesty listin a vydané edice v databázi AHISTO?

Aktuálně vznikají regesty z doby husitské revoluce, což čítá asi deset tisíc písemností k českým dějinám z let 1419–1437. Výhledově se počítá s tím, že by podobné regesty mohly vznikat k dalším obdobím českých středověkých dějin. Tištěné edice jsou z větší části naskenované, jakmile bude databáze zcela zpřístupněna veřejnosti, bude možné vyhledávat v textovém korpusu pramenů k českým dějinám středověku, přibližně od 9. století až do 1. poloviny 16. století.

Proč jste začali právě s husitským obdobím?

To má samozřejmě více důvodů. Centrum medievistických studií při Filozofickém ústavu Akademie věd ČR se dlouhodobě zabývá husitským obdobím, například ředitel Pavel Soukup je významným husitologem, stejně jako Robert Novotný, který je hlavním řešitelem našeho projektu. Doposud neexistuje pro husitskou dobu všeobjímající evidence všech písemností, které vznikly po roce 1419. Proto jsme se rozhodli začít s dobou husitskou a postupně ji v budoucnosti budeme rozšiřovat směrem do poděbradského a jagellonského období. Samotné regesty tedy poběží jako určitá nadstavba k databázi naskenovaných edic.

„Nikdo se nemůže seriózně zabývat českými dějinami a být zodpovědným archivářem, aniž by uměl solidně německy, protože vždy narazí na významné limity své práce.“

Petr Elbel
historik a archivář

Podílí se brněnská pobočka Regesta Imperii na databázi AHISTO?

Databáze AHISTO vznikla z aktivity našeho ústavu jako celku, proto na ní pracují naši postdoktorandi a studenti, ale i členové týmu Regesta Imperii. Přestože naši pracovníci Regest Imperii dnes primárně pátrají po listinách Zikmunda Lucemburského v zahraničních archivech, nacházejí při tom zajímavé písemnosti vztahující se k českým dějinám, které mohou být začleněny do projektu AHISTO. Mezi oběma projekty tedy funguje silná synergie.

Zmínil jste významnou roli doktorandů a studentů na tvorbě projektu AHISTO: vyjíždějí studenti v souvislosti s touto činností do zahraničí?

Několikrát se stalo, že naši studenti například na Erasmu pro naši pobočku Regesta Imperii prováděli rešerše v zahraničních archivech. Využíváme toho, že máme studenty v zahraničí, a snažíme se je zapojit do našeho výzkumu. To je navíc výhodné oboustranně, protože náš ústav dlouhodobě připravuje editory historických pramenů. Naši absolventi by měli být připraveni se zúčastnit různých edičních projektů. K tomu je samozřejmě důležitá znalost cizích jazyků. Pro nás ve střední Evropě je to němčina, ale samozřejmě také latina. Podle mého názoru se nikdo nemůže seriózně zabývat českými dějinami a být zodpovědným českým archivářem, aniž by uměl solidně německy, protože bez znalosti němčiny vždy narazí na významné limity své práce.

Proto se snažíme vysílat naše studenty především do německy mluvících zemí. Pokud mají zájem pracovat v edičním projektu Regesta Imperii, kde se regesty zpracovávají německy, je nezbytná aktivní znalost němčiny. Platí to i pro projekt AHISTO, kde regesty vznikají v češtině, ale převážně z německých nebo latinských písemností. Stručně řečeno, snažíme si vychovávat odborný personál pro naše projekty a jednou z cest, jak zdokonalit jejich jazykové znalosti a jejich odborné kompetence, je vyslání na zahraniční pobyty.

Mgr. Petr Elbel, Ph.D., působí jako vedoucí Ústavu pomocných věd historických a archivnictví na FF MU. Odborně se věnuje politickým a církevním dějinám pozdního středověku, a to zejména osobě Zikmunda Lucemburského.

Chcete vědět víc?


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.