Fenomén: divadelní adaptace úspěšných románů
David Drozd z Katedry divadelních studií FF MU v pořadu ArtZóna diskutuje o výhodách a rizicích dramatizace úspěšných románů.
Výzkumný tým odborníků z několika vědeckých institucí, jehož členem byl také dr. Jan Jílek z ÚAM FF MU, zkoumal obsah bronzového vědra nalezeného v roce 2017. Uvnitř se skrývaly zbytky nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě.
Když v roce 2017 objevil náhodný nálezce, pan Pavel Rybka, u obce Kladina na Pardubicku unikátní bronzové vědro z 9. stol. př. n. l., nikdo netušil, že uvnitř nádoby čeká další překvapení. Tým odborníků, jehož vznik inicioval dr. Jan Jílek z Oddělení klasické archeologie Ústavu archeologie a muzeologie FF MU, po pečlivé analýze odebraných vzorků dospěl k závěru, že vědro obsahuje zbytky zřejmě nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě. Výsledky svých analýz představili výzkumníci v červenci letošního roku v prestižním časopise Archaeometry ve studii The oldest millet herbal beer in the Europe? The ninth century BCE bronze luxury bucket from Kladina, Czech Republic. Veřejnosti objev prezentovali v úterý 14. září 2021 na tiskové konferenci ve Východočeském muzeu v Pardubicích.
Dr. Jílek odhaduje, že s přihlédnutím k lokalizaci v krajině a obsahu luxusní nádoby má nález rituální význam: „Na základě těchto indicií můžeme uvažovat, že nádoba byla uložena do země jako obětina věnovaná blíže neidentifikovanému božstvu, panteonu lidu popelnicových polí. Jednalo se jistě o významnou událost pro místní elitní komunitu slezskoplatěnické kultury, která mohla být spojena se slavností k uctění božstva.“
Objev, k němuž vedení fakulty celému ústavu blahopřeje, přitáhl vzhledem ke kulturní oblibě piva v tuzemsku zaslouženou pozornost široké veřejnosti.
Fotografie z tiskové konference dne 14. září 2021 ve svých prostorách pořídilo Východočeské muzeum v Pardubicích.
David Drozd z Katedry divadelních studií FF MU v pořadu ArtZóna diskutuje o výhodách a rizicích dramatizace úspěšných románů.
Odborníci a odbornice z Filozofické, Přírodovědecké a Lékařské fakulty MU vytvořili soupis přibližně 120 středověkých rukopisných herbářů. Podobné historické prameny jsou inspiračním zdrojem při vývoji nových léčiv.