Literární tvorba jako jedna z cest pochopení postkomunistické doby
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Recenze |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | „Paměť je nevyčerpatelný zdroj, který ovlivňuje naše představy o životě, jak ho vnímáme. Bez vzpomínky na minulé by bylo stěží možné orientovat se v přítomnosti a plánovat budoucnost“ – uvádí ve svém úvodu k antologii teoretických textů Alexander Kratochvil. Tato myšlenka ještě jednou potvrzuje směr moderních humanitních věd, jež se stále více obracejí k vzájemně propojeným oblastem interdisciplinárního výzkumu, kterými jsou memory studies a trauma studies. Právě na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století začali vědci uvažovat o paměti i v jiných kontextech, tedy nejen jako o psychologické funkci lidského vědomí zapomenout nebo ukládat informace, čehož si všiml ve své psychoanalytické teorii již Sigmund Freud, ale také jako o základní součásti formování identity, národa a společnosti. A s ohledem na to, že jedním z nejmocnějších mechanismů pro pochopení identity je adekvátní porozumění povaze traumat, která národy byly v minulosti předurčeny zažít, teorie memory studies a trauma studies se stávají nástroji i k pochopení složitého postkomunistického kontextu. Jednou z možností nahlížení na minulost je kultura a promítání dění určité doby do ní a jsou to právě fiktivní světy literárních textů, které svými postavami odráží povědomí a bytí tehdejší generace. V ukrajinské literární vědě jsou memory studies a trauma studies poměrně nové a málo zpracované směry zkoumání, avšak právě na Ukrajině je otázka paměti velmi důležitá a souvisí nejen se vzpomínkou na minulost, ale i s obrazem minulosti v kolektivní percepci. Řada ukrajinských badatelů, např. Volodymyr Vjatrovyč, Alla Kyrydon, Jaroslav Hrycak, Oksana Kis, Mykola Rjabčuk aj., se již dotkla této problematiky ve svých pracích, souborně se k této otázce pokouší přistoupit Oksana Puchonska ve své monografii Literární dimenze paměti. |
| Související projekty: |