Representaciones de la corporeidad femenina en Mujeres que trepan a los árboles de Patricia de Sousa
| Název česky | Ztvárnění ženského těla v románu Ženy, které šplhají na stromy do Patricie de Souza |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Tělo a tělesnost zaujímají v prouaické tvorbě autory Patricie de Souza ústřední místo, protože představují výchozí bod pro utváření základů identity jejích postav. Příspěvek věnujte pozornost různým způsobům reprezentace ženského těla v autorčině románu Ženy, které lezou po stromech (2017). Hlavní hrdinka, nezávislá a emancipovaná intelektuálka, ve svém deníku zachycuje svůj přesun mezi různými geografickými prostory v Latinské Americe, hlavně mezi Peru a Venezuelou, a současně zachyvcuje své zkušenosti, zážitky a interakce s ostatními postavami, přičemž líčí, jak jsou propsány do jejího těla v němž zanechávají viditelné stopy. Je zajímavé sledovat, kombinaci popisu putování a přesunů reálným geografickým prostorem s imaginární geografií těla. Autorce se daří prezentovat ženské tělo jako druh zvláštního prostoru, jako krajinu roste a zraje komplexní identita postavy. Hrdinka svádí nelehký zápas, kdy brání vlastní nezávislost, a proto se rozhodne vyvázat se z nezdravých a toxických vztahů. Jde o jistou metaforu související s „dekolonizací“ ženského těla. Tato dimenze je symbolem ženské tělesnosti promítané do konkrétní krajiny. Tato skutečnost je umocněna spojením hrdinky s rostlinným světem, které v románu nabývá klíčového významu. Konkrétně se to týká různých stromů, které jsou spjaty s každým místem relevantním pro vyprávěný příběh a které symbolizují rozhodující okamžiky z hrdinčiny minulosti. |