Výstava Slované – život a smrt veřejnosti zpřístupňuje jednu z ústředních tematických oblastí, na kterou jsou dlouhodobě zaměřeny výzkumné aktivity nejen brněnských archeologů. Sází mimo jiné na řadu moderních a interaktivních prvků, z nichž lze například zmínit unikátní hologram či virtuální realitu. Zatímco hologram zájemcům představí vybrané dobové artefakty, virtuální realita je rovnou přenese o několik století do minulosti na typické slovanské pohřebiště. „Přesně v tom spočívá vyjímečnost výstavy – člověk si může vzít přímo do ruky například hrobovou výbavu a prohlédnout si ji,“ řekl Pavol Tišliar z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU.
Hologram a virtuální realita vznikly pod vedením Martina Košťála z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU, který přípravu vnímá jako složitý a komplikovaný proces. „Obecně je to náročné, ovšem virtuální realita je ve srovnání s tvorbou hologramu ještě komplikovanější. Vyžaduje pokročilé znalosti programování a zabere také asi desetinásobek času,“ vysvětlil. Odborníkům se navzdory tomu podařilo vytvořit jednoduchou scénu, která představuje hrobové místo s několika artefakty. „Když člověk předměty virtuálně přivolá k sobě, může si je prohlédnout ve velikosti, která by v realitě nebyla vůbec možná,“ přiblížil Košťál. Jako příklad uvedl jeden až dva centimetry velký gombík, který je možné zvětšit až na desetinásobek reality.
Příprava výstavy trvala přibližně dva roky, v kontextu obdobných projektů brněnských archeologů však nejde o nic zvláštního. „Výstavní projekty chystáme poměrně dlouhou dobu, protože studenty nejprve čeká tematická příprava, jejíž součástí jsou přednášky řady odborníků. Provádí také vlastní výzkum – studují literaturu a navštěvují muzea,“ vysvětlil Tišliar. Jeho slova potvrzuje například student Tomáš Pleva: „Byli jsme rozděleni do několika pracovních skupin, které spolu úzce spoluracovaly. Obnášelo to spoustu setkávání a diskusí. Společně jsme připravovali důkladné rešerše, z nichž jsme vytipovali klíčová slova, která se následně stala základem odborné studie a výstavy samotné,“ řekl.
Výstava je součástí edukačního programu pro žáky 2. stupně základních škol a středních škol. Zapůjčit si ji tak dočasně může prakticky jakákoliv škola. „Výstavu jsme chtěli vytvořit zejména tak, aby ji pochopili žáci základních a středních škol,“ uvedl Tišliar s tím, že by za úspěch považoval, kdyby škola, ve které se výstava objeví, začala s pracovištěm dlouhodobě spolupracovat. „Už teď máme výstav více, další budou přibývat,“ dodal.