Sto let od zahájení výuky. Slavíme!

„Nejžalostněji jest však na tom fakulta filosofická. Ta dosud nemá ani jediné posluchárny vlastní.“

Univerzitní ročenka z roku 1922

V roce 2021 si Filozofická fakulta Masarykovy univerzity připomíná sto let od zahájení výuky. Právě dva roky po založení univerzity, v podzimním semestru 1921, se fakulta konečně otevřela studentům. Do prvního ročníku nastoupilo 128 posluchačů, kteří si mohli vybírat z několika oborů. Jednalo se zejména o tradiční disciplíny – historii, filozofii a klasickou filologii, dále potom filologii slovanskou, germánskou a románskou. Studenti se ale zapisovali také ke studiu oborů, které v tehdejším univerzitním prostředí představovaly nové směry výzkumu – sociologie, psychologie, dějin umění, hudební vědy nebo pedagogiky. Toto propojování tradic s inovacemi, a to nejen ve skladbě oborů, přetrvává na fakultě dosud.

Jak jsme začínali

„S přípravnými pracemi pro fakultu filosofickou započalo se pozdě (...), tak že až do prvních dnů roku (1921) bylo pochybným, zda fakulta bude moci činnost svoji vůbec zahájiti.“

Univerzitní ročenka z roku 1922

Co už máme za sebou

Začátky výuky na fakultě nebyly lehké

Bádání v útrobách sirotčince

„Filozofická fakulta byla neodmyslitelnou součástí soudobé univerzity. Kromě soustředění na rozvoj humanitních oborů měla i svoje ryze pragmatické opodstatnění, neboť sloužila jako ústav pro průpravu středoškolských profesorů. Vzhledem k šíři vyučovaných oborů bylo mimořádně obtížné najít pro fakultu prostory. Sídlo pro ni se povedlo získat až pro školní rok 1921/1922, a to v budově sirotčince ve Falkensteinerově ulici (dnes Gorkého). 

Převzetí tohoto areálu neproběhlo bez problémů. Představitelé sirotčince se pokoušeli zamezit stěhování prostřednictvím odvolání a petic, které adresovali i prezidentu republiky Masarykovi. Přestože se jim náhradou nabízely vhodnější prostory v obcích mimo Brno, umístění fakulty do zdejší lokality označovali za asociální a necitlivý krok. Věc ještě komplikovalo ředitelství státních drah, které o prostory přemisťovaného sirotčince usilovalo rovněž. Z tohoto soupeření vyšla vítězně Filozofická fakulta, ovšem o důvod k jásotu nešlo. Vymezené místnosti nemohly zdaleka pokrýt její potřeby, takže se přednášelo také v prostorách poskytnutých různými pedagogickými a dalšími institucemi. První přednášky byly postupně zahajovány od listopadu 1921. 

V profesorském sboru prvního ročníku figurovala řada velkých osobností českých humanitních věd: Arne Novák (česká literatura), Stanislav Souček (česká řeč a literatura), František Chudoba (anglická literatura), Antonín Beer a Jan Krejčí (germanistika), Prokop Miroslav Haškovec a Karel Titz (romanistika), František Novotný (klasická filologie), Václav Vondrák (slovanská filologie), Otakar Zich (estetika), Rudolf Urbánek (české dějiny), Julius Glücklich a Bohumil Navrátil (všeobecné dějiny).“

Hrušková aféra

„Stěží uvěřitelnou ukázku situací, před které byli představitelé meziválečné univerzity stavěni, reprezentuje ,hrušková aféra‘. Týkala se Filozofické fakulty, která část svého areálu v bývalém městském sirotčinci sdílela s ředitelstvím drah. Železniční zaměstnanci měli nárok na úrodu z místních hrušek, a když se v zahradě někdejšího sirotčince začalo v roce 1922 s přípravami na výstavbu zoufale absentujícího rektorátu, ve jménu nároku na ovocnou úrodu se jí postavili a dokonce vyhrožovali žalobou. Zemská správa se jejich kroku zalekla do té míry, že se s kácením hrušní – a tedy i výstavbou rektorátu – muselo kvůli sklizni několik měsíců počkat.“

Kalendárium Masarykovy univerzity, 2019

Zaujal vás příběh hruškové aféry? Ztvárněte ho libovolnou uměleckou formou a zúčastněte se soutěže o hodnotné ceny

Zjistěte více

MASARYKOVA UNIVERZITA
FILOZOFICKÁ FAKULTA

1919–2019

Bylo nám sto let! Podívejte se, jak jsme slavili.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.