Cyklus volně přístupných přednášek pro veřejnost
Všechny přednášky jsou volně přístupné a konají se v aule FF MU (budova C, 3. nadzemní podlaží). Chcete-li mít jisté místo k sezení, registrujte se.
Věra Klontza
Vztah mezi lidmi a koňmi patří k nejpozoruhodnějším v dějinách. Zvíře, které bylo původně loveno, se postupně stalo pomocníkem v dopravě, na poli i na bitevních polích, symbolem prestiže a důležitou součástí mytologie. Přestože dnes koně pro každodenní život nepotřebujeme, stále nás přitahují a vyhledáváme jejich blízkost. Archeologie – a zejména její specializace zooarcheologie – dokáže tento příběh odhalovat v detailu. Co vypovídají kosti o domestikaci koní? Jak k nim přistupovali antičtí Řekové, Etruskové či obyvatelé středověkého Brna? A jak lze historické poznatky využít v současném horsemanshipu? Přednáška nabídne originální pohled na proměny vztahu mezi člověkem a koněm napříč časem a kulturami.
Mgr. Věra Klontza, Ph.D., působí na Ústavu archeologie a muzeologie FF MU. Odborně se mj. zabývá egejskou prehistorií, archeologií koní a zejména historií jezdectví. Rovněž je publicistka, spisovatelka a překladatelka z češtiny do řečtiny.
Václav Kaška
Rok 1945 znamenal konec nejkrvavějšího konfliktu v dějinách a zároveň začátek nového světového uspořádání. Jaké změny přinesl nejen Evropě, ale také Americe, Asii a dalším kontinentům? Jaké sny a obavy tehdy formovaly politiku, hospodářství i každodenní život? Přednáška se zaměří na zásadní proměny, které rok 1945 odstartoval – od vlny dekolonizace a migrací přes budování sociálních států až po pokusy o řízení světové ekonomiky. Přiblíží i to, jak se v nových podmínkách snažilo obstát Československo a jeho představitelé. Co zůstalo z roku 1945 živé dodnes a co se už proměnilo v historickou stopu?
Mgr. et Mgr. Václav Kaška, Ph.D., působí na Historickém ústavu FF MU. Zaměřuje se především na české dějiny 20. století, dějiny Komunistické strany Československa a didaktiku dějepisu. Je mj. autorem publikace Vysočina. Příručka pro aktivizační výuku regionálních dějin.
Jan Tlustý
Zdeněk Kožmín (1925–2007) patřil k nejvýraznějším osobnostem české literární vědy a brněnského kulturního života. Jako kritik formoval diskuse už v šedesátých letech, spolupracoval s časopisy Host do domu, Plamen či Literární noviny. Jeho zájem se soustředil na poezii Jana Skácela, Vladimíra Holana, ale i na díla Milana Kundery nebo bratří Čapků. Kožmín se věnoval také teorii interpretace a originálním přístupům k výuce literatury a slohu. Jeho pedagogická práce ovlivnila stovky studentů, jimž ukazoval, že poezie může být nejen předmětem studia, ale i smysluplným průvodcem životem. Přednáška přiblíží hlavní milníky Kožmínova života i profesní dráhy a připomene jeho nadčasové úvahy o významu poezie.
Doc. Mgr. Jan Tlustý, Ph.D., působí na Ústavu české literatury FF MU. Odborně se mj. zabývá dějinami literárněvědného myšlení, teorií autobiografie i autofikce a teorií interpretace i čtení. Edičně a badatelsky se věnuje dílu Zdeňka Kožmína. Přispěl do řady domácích i zahraničních monografií – např. do Průvodce po světové literární teorii 20. století či Milan Kundera aneb Co zmůže literatura?
Katarina Petrovićová
Vergiliova Aeneida je jedním z nejvlivnějších děl světové literatury – eposem, který nejen připomínal bájný původ Říma, ale také legitimizoval jeho imperiální ambice. Záhy se stal pilířem vzdělávání, ale také obětí své slávy: povinnou četbou, která inspirovala parodie a travestie. Ty se v Evropě objevují od 16. století, ovšem zvláštní postavení má Aeneida Ivana Kotljarevského. Napsaná na počátku 19. století v lidové ukrajinštině, vznikla původně jako satirická hra s antickým vzorem, ale postupně se proměnila v dílo, které položilo základy moderní ukrajinské literatury. Jak se z parodie stalo zakladatelské dílo národa? A co nám tato proměna říká o vztahu mezi literaturou, politikou a identitou?
Doc. Mgr. Katarina Petrovićová, Ph.D., je vedoucí Ústavu klasických studií FF MU. Odborně se mj. věnuje antické literatuře a zejména latinské naukové próze pozdní antiky. Je autorkou knihy Docere ac delactare. Proměny římské naukové literatury, na niž volně navazuje publikace Martianus Capella. Nauky „na cestě“ mezi antikou a středověkem.
Michal Černý
Informační gramotnost bývá definována jako schopnost najít, zhodnotit a využít informace k řešení problému. Jenže nástup generativní umělé inteligence, nové psychologické poznatky i rychlé společenské změny ukazují, že tento rámec přestává stačit. Práce s informacemi není čistě racionální proces – významně ji ovlivňují také naše emoce a nejistota ohledně samotného problému, který řešíme. Zároveň se stírá hranice mezi vyhledáváním a vytvářením informací. Jak tedy dnes chápat gramotnost, kterou nikdy zcela nevlastníme, ale musíme ji neustále rozvíjet? Přednáška nabídne konkrétní příklady toho, jak se informační gramotnost proměňuje a proč je klíčovým předpokladem pro život v současné společnosti.
Doc. RNDr. Michal Černý, Ph.D., působí na Katedře informačních studií a knihovnictví FF MU. Odborně se mj. věnuje informační gramotnosti, digitálnímu informačnímu kurátorství A e-learningu. Je autorem řady vzdělávacích knih a publikací – např. Kreativní práce s informacemi či Trénink mozku pro 1. a 2. stupeň ZŠ.
Martina Pavlicová
V roce 2003 přijalo UNESCO Úmluvu o zachování nemateriálního kulturního dědictví, která završila dlouholeté snahy o ochranu té části kultury, jež nemá hmotnou podobu, ale přesto tvoří podstatnou součást identity svých nositelů. Přednáška přiblíží historii tohoto konceptu i jeho vývoj v mezinárodním prostředí a v České republice. Zvláštní pozornost bude věnována dvěma prvkům, které byly zapsány na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva – mužskému tanci verbuňku a svatodušní jízdě králů. Tyto tradice budou představeny nejen jako součást lidové kultury, ale především jako příklady tzv. živého dědictví (living heritage), které stále přetrvává a rozvíjí se v dnešní společnosti.
Prof. PhDr. Martina Pavlicová, Csc., působí na Ústavu evropské etnologie FF MU. Specializuje se na problematiku sociální kultury, folkloru, etnokulturních tradic a nemateriálního kulturního dědictví. Spolupracuje s UNESCO, je redaktorkou odborného časopisu Národopisná revue a mimo jiné také členkou dramaturgické a programové rady Mezinárodního folklorního festivalu Strážnice.
MHD
Na kole či koloběžce
Načítám mapu…
Napište nám svůj e-mail a my vás budeme informovat o aktuální nabídce Celoživotního vzdělávání na FF MU.
| telefon: | 549 49 3237, 7341 |
|---|---|
| e‑mail: | czv@phil.muni.cz |
