Zajímá vás, které hvězdy předválečného období dostaly možnost podílet se na socialistické kultuře? Váháte nad tím, proč jsou některé obrazy výjimečné? Chtěli byste vědět, co znamenají současné zkratky, které jsou nedílnou součástí mluveného i psaného projevu dnešních teenagerů? Pokud ano, je tu pro vás Otevřený svět humanitních věd – cyklus volných přednášek na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Přijďte na libovolnou z nabízených přednášek, ale ještě lépe přijďte na všechny.
Všechny přednášky jsou volně přístupné a konají se v aule FF MU (budova C, 3. nadzemní podlaží) vždy třetí středu v měsíci od 14 hodin.
-
19. 10. 2022
Podnikatelé s (ne)lidskou tváří: Mediální obrazy podnikání během „pražského jara“ a „divokých devadesátých“ let
Václav Kaška
Československý stalinismus vedl proti podnikatelům jako třídě tvrdý ideologický boj. Ačkoliv se o obnově živností uvažovalo již během roku 1968, podnikání se otevřely dveře až po roce 1989. Vztah společnosti k podnikání výrazně ovlivňoval tisk, vycházející ve statisícových nákladech. Přednáška se proto zaměří na to, jak o podnikatelích psaly nejčtenější noviny. Proč reformní komunisté považovali Tomáše Baťu za vhodný vzor i pro „tržní socialismus“ a proč polistopadové nadšení z volného trhu bez přívlastků skončilo „blbou náladou“ roku 1997?
Mgr. et Mgr. Václav Kaška, Ph.D., působí jako odborný asistent na Historickém ústavu FF MU a současně na Katedře historie FF OU. Věnuje se politickým, sociálním a kulturním dějinám 20. století a současně přípravě budoucích učitelů dějepisu. Je spoluautorem učebnic dějepisu pro střední školy a zaměřuje se také na popularizaci vědy na stránkách časopisů Živá historie či Dějiny a současnost.
-
16. 11. 2022
Nejen pro ten dnešní den, ale hlavně pro světlé zítřky: Oldřich Nový v kontextu socialistické kultury let 1948–1955
Šárka Gmiterková
Oldřich Nový je dodnes oslavovanou, všem generacím známou hvězdou z filmů pro pamětníky. Jeho limitovaný herecký a žánrový rejstřík stojí v přímém kontrastu s četnými pozicemi, které zastával v divadelním i filmovém průmyslu; jako oblíbený pěvec a rozhlasový spíkr. Přednáška se zaměří na dosud málo reflektovanou část jeho kariéry v období těsně po únorovém, kdy zastával důležitou pozici ve strukturách zestátněné kinematografie i uvnitř karlínského divadla. S pomocí ukázek, plakátů i příkladů z prvorepublikových a protektorátních filmů si ukážeme jak zlomy, tak také kontinuity s předchozí linií Nového herecké tvorby, kterou realizoval v odlišných kulturně-politických podmínkách. Proč potřeboval socialistický režim svého Kristiana? Jak a proč se na tomto zadání podílel sám Oldřich Nový? A které další hvězdy předválečného období dostaly možnost podílet se na socialistické kultuře?
Mgr. Šárka Gmiterková, Ph.D., působí jako odborná asistentka na Ústavu filmu a audiovizuální kultury na FF MU. Dlouhodobě se věnuje výzkumu současných i historických forem hvězdné slávy, tématům filmového herectví a filmového kostýmu. Spolupracuje s Českým rozhlasem, Českou televizí či Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary.
-
14. 12. 2022
Decessit mater aneb Zemřela matka: Problematika latinského překladu české poezie na příkladu Erbenovy Kytice
Tomáš Weissar
Málokdo ví, že nejslavnější česká básnická sbírka, Erbenova Kytice, existuje také v latinském překladu. Pořídil jej v 80. letech minulého století brněnský klasický filolog a propagátor živé latiny Jan Šprincl. Text byl dlouhá léta uložen „v šuplíku“ a knižního vydání se dočkal až na podzim roku 2018. Hlavní editor publikace Tomáš Weissar ve své přednášce přiblíží nejen osobnost a dílo překladatele, ale též specifika jeho latinského překladu Kytice a problematiku latinského překladu české poezie v širším kontextu.
Mgr. et Mgr. Tomáš Weissar, je doktorandem na Ústavu klasických studií na FF MU, kde se věnuje didaktice latiny. Podílel se mj. na překladu antické divadelní hry Curculio aneb Darmojed, jejíž studentskou inscenaci následně režíroval. Připravil také publikaci o dějinách klasických studií v Brně, během jejíž tvorby se seznámil s osobností novolatinského básníka Jana Šprincla a následně připravil k vydání jeho dosud nepublikovaný překlad Erbenovy Kytice.
-
15. 3. 2023
Moc obrazů včera i dnes: Od ikony po virtuální obraz?
Ivan Foletti
Proč mají obrazy v naší společnosti takovou moc? A jak tomu bylo v minulosti? A mají nějaké obrazy větší sílu než ostatní? Lehkým krokem se tato přednáška pokusí zamyslet nad výjimečnými obrazy, které měnily dějiny, od pozdní antiky do současnosti. Jejím cílem bude zamyšlení nad tím, co obrazy činí tak výjimečné.
Prof. Ivan Foletti, MA, Docteur ès Lettres, je vedoucí Centra raně středověkých studií FF MU. Specializuje se na studium historiografie umění Byzance a Jižního Kavkazu a na studium umění Milána, Říma, Arménie a Gruzie v období pozdní antiky a raného středověku. Vedle toho se zajímá o využití sociálních a antropologických přístupů k výzkumu dopadu období migrací na vývoj umění v oblasti Středomoří.
-
19. 4. 2023
Od plesové tradice k absurdnímu dramatu a Leoši Janáčkovi
Seznamte se s trojicí úspěšných spolků Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Představí se největší fakultní dobrovolnický spolek Nadační fond studentů, Filosofické divadlo dále uvede jednoaktovku o filozofii viny, zodpovědnosti a kauzality a program zakončí představení Mužského sboru Láska opravdivá. Setkáním diváky provede předseda fakultních spolků Roman Jaroš.
-
17. 5. 2023
Výlet na lékařskou fakultu 14. století
Dana Stehlíková
Přijďte se podívat na den otevřených dveří středověké lékařské fakulty. Z bezpečné vzdálenosti šesti stovek let navštívíte všechny základní oblasti medicíny, v nichž se studenti ve středověku vzdělávali. Uvidíte, jak vypadaly tehdejší povinné učebnice i přípravy učitelů. Donutíme vás zapomenout na hormony, enzymy a nukleové kyseliny a místo toho se necháme provázet tělesnými spirity a silami. Pochopíte, v jakých stupních fungují léčiva, a jak nebezpečná může být petržel.
Dana Stehlíková je docentka na Ústavu klasických studií FF MU. Zaměřuje se především na středověké lékařské texty (herbáře, návody pro životosprávu či preventivní návody při morových epidemiích), které studuje v dobových latinských či staročeských rukopisech. V současné době je členkou interdisciplinárního týmu, který na základě dvou herbářů z 15. století vyhodnocuje tradiční účinky rostlin a srovnává je se závěry současné moderní medicíny.
-
21. 6. 2023
Rozumíme našim teenagerům? Aneb stopy angličtiny v současné češtině
Hana Žižková a Irena Headlandová Kalischová
V naší přednášce se budeme zabývat vlivem angličtiny na češtinu dnešních teenagerů, zaměříme se na frekventované výrazy původem z angličtiny a vysvětlíme si některé současné zkratky, které jsou nedílnou součástí jejich mluveného i psaného projevu. Po přednášce budete rozumět i větám typu „...omg, ten random je sus, dívej, jak flexí s outfitem, dost cringe.“
Mgr. Hana Žižková, Ph.D., působí jako odborná asistentka na Ústavu českého jazyka FF MU. Zabývá se počítačovou lingvistikou, konkrétně automatickou morfologickou analýzou. Podílela se například na vývoji online webového korektoru Opravidlo.
Mgr. Irena Headlandová Kalischová, Ph.D., působí na Katedře anglického jazyka a literatury PdF MU, kde vyučuje fonetiku angličtiny či praktickou angličtinu. Zajímá se nejen o správnou výslovnost a přirozenou intonaci, ale také o projevy vzájemné interference mezi češtinou a angličtinou a práci s nimi v učitelské praxi. Spolupracuje mimo jiné s Kyushu International University v Japonsku.
Jak se k nám dostanete?
- Z hlavního nádraží tramvají číslo 12 (směr Technologický park). Vystupte na zastávce Grohova, která je 100 m od fakulty.
- Z dopravního uzlu Česká můžete jet také tramvají 3, 10 a 11 (směr Bystrc) opět na zastávku Grohova.
- Z jiných směrů jakýmkoli spojem na Hlavní nádraží nebo Českou a pak viz výše.
- Všechny přednášky se konají v aule FF MU (budova C, 3. nadzemní podlaží).
Načítám mapu…
Financováno z projektu MUNI 3.2.1, reg. číslo NPO_MUNI_MSMT-16606/2022, realizovaného v rámci Národního plánu obnovy pro oblast vysokých škol pro roky 2022–2024.