Lubomír Nový
Po ukončení studií na reálném gymnáziu v Třebíči (1941–49, z toho 1946–48 na francouzském lyceu v Nimes) a na FF MU v Brně (1949–52, obor filozofie, ruština; PhDr.) nastoupil Lubomír Nový (1930–1996) na katedru dějin filozofie FF MU, kde působil až do r. 1969, v období 1964–69 jako docent a vedoucí katedry. Byl členem Vědeckého kolegia filozofie a sociologie ČSAV v Praze (1964–69) a předsedou jeho komise pro dějiny filozofie (organizoval mj. celostátní konferenci Strukturalismus a historismus ve filozofii 20. století – Brno, duben 1968). Ve šk. r. 1965–66 byl na studijním pobytu v SRN (Kolín n. R., Frankfurt n. M.). Zúčastnil se XIV. Mezinárodního filozofického kongresu ve Vídni (září 1968) a strávil měsíc studií v Římě (říjen 1968). V r. 1969 byl přijat za člena I. I. P. (Mezinárodního filozofického ústavu) v Paříži (členství obnoveno r. 1990). V r. 1970 byl vyřazen z politických důvodů („revize“ marxismu, vyloučení z KSČ, snaha o obnovení názvu „Masarykova univerzita“) z vědeckého a veřejného života (z vědeckých společností, ze Svazu čs. spisovatelů aj.) a převeden jako odborný pracovník do laboratoře sociologického výzkumu FF MU, se zákazem přednášet, publikovat, cestovat. V lednu 1990 se vrátil na katedru filozofie jako její vedoucí (od června 1990 je profesorem dějin filozofie a sociální filozofie). Kromě účasti na řadě mezinárodních konferencí přednášel měsíc na univerzitě v Dijonu. Úzce spolupracoval s FÚ a Masarykovým ústavem AV ČR (vědecká rada, ediční rada Spisů T. G. M., redakční rada Masarykova sborníku). V lednu 1995 založil při katedře filozofie FF MU Kabinet pro studium díla T. G. M. Organizoval mezinárodní konferenci 100 let Masarykovy České otázky (Brno, září 1995).
S přeryvy biografického vývoje jsou spjaty posuny tematiky jeho badatelské práce (od filozofie k sociologii a zpět k filozofii) i vývoj vlastní filozofie (od reformního marxismu k sociálně kritickému fenomenologickému strukturalismu), kterou však nezpracovává systematicky – ona tvoří spíše jistý interpretační základ pro těžiště jeho činnosti, spočívající v historiografii filozofie. V období od poloviny 50. do poloviny 60. let stojí v centru jeho zájmu kritický rozbor Masarykovy filozofie, který ještě setrvává v mezích institucionálního marxismu, vyznačuje se však návratem k ryze filozofickým aspektům a k pramenům (srovnání české a německé verze Konkrétní logiky), „antropologickým“ čtením Masaryka a snahou o postižení „vnitřní logiky“ Masarykova myšlení. Od počátku 60. let věnuje rostoucí pozornost tzv. mladému Marxovi a neortodoxním marxistům. Významně jej ovlivní studijní pobyt v SRN (diskuze o marxismu, strukturalismu a existencialismu ve Francii a v Německu, studium Frankfurtské školy, zvl. H. Marcuseho a J. Habermase, fenomenologie u prof. Landgrebeho i filozofie M. Merleau-Pontyho). Směřuje k pojetí marxismu jako otevřené filozofie, která musí přezkoumat své základy rozvíjením styčných bodů s fenomenologií a strukturalismem. V bádání o Masarykovi jej to vede k opětnému ocenění humanistických a demokratických hodnot jeho „filozofie krize, kritiky a smyslu“. Po vynuceném přechodu k sociologii (1970–89) se kromě terénních výzkumů, spojených s jeho pracovním zařazením, zabývá dějinami brněnské sociologické školy (I. A. Bláha, B. Zwicker, L. Svoboda) a zejména připravuje obsáhlý rukopis o sociologii životních drah a jejich krizových situací. Účastní se též komeniologických sympozií v Uherském Brodě. S návratem na katedru filozofie (1990) se vrací k problematice dějin české filozofie, zejména k rozborům Masarykovy filozofie a k sociálně filozofické problematice obnovy demokratické občanské společnosti v integrující se Evropě. Je zastáncem myšlenky tzv. emergentního univerzalismu, tj. potřeby jistých obecných principů a hodnot, které se z mezilidské komunikace v pluralistickém postmoderním světě pracně, zdola a postupně vynořují a – bez nároku na absolutnost – tvoří základ nezbytného konsensu každé občanské společnosti i Evropy a lidstva jako celku.
Zdroj: https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/novy.html
Bibliografie byla sestavována podle:
Sborník českých filosofů (Katedra filosofie FF MU), heslo: Nový Lubomír
Bibliografie
Monografie
Filosofie T. G. Masaryka. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1962.
Filosofie v neklidné době. 1965.
Stručný filosofický slovník. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1966. (spoluautor: Kolektiv autorů)
Marx v NSR. Bratislava: Vydavateľstvo politickej literatúry, 1967.
Nekrology na živé. Vlastním nákladem, 1988.
Antologie. 1989.
Životní dráha jako sociologický problém. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1990.
Filosof T. G. Masaryk. Problémové skici. Brno: Nakladatelství Doplněk, 1994.
Kapitoly
Filosofie a politika. In: Sedmkrát o smyslu filosofie, 1964, s. 101-127.
Marxova filosofie dějin v otevřených dějinách. In: Marx a dnešek, 1968, s. 117-143.
Česká filozofie v exilu a v samizdatu. In: Kapitoly z dějin české filozofie 20. století, 1992, s. 114-123.
Filozofie v českém protestantismu. In: Kapitoly z dějin české filozofie 20. století, 1992, s. 54-64.
Masarykův přínos k tvorbě hodnot v národním povědomí. In: Kapitoly z dějin české filozofie 20. století, 1992, s. 18-28.
Studie
Masarykův poměr k ruským revolučním demokratům. SPFFBU . 1955, č. B3, s. 20-31.
Knižní filosofická produkce v ČSR (1956-1957). SPFFBU . 1958, č. B5, s. 123-128.
O socialistickém vlastenectví. SPFFBU . 1958, č. B5, s. 102-105.
Základní problémy historického materialismu. SPFFBU . 1958, č. B5, s. 91-95.
Ke kritice Masarykovy "filosofie života". SPFFBU . 1960, č. B7, s. 13-24.
Klasik ruské poezie 19. století. SPFFBU . 1960, č. B7, s. 120-121.
Práce členů katedry ve Filosofické jednotě. SPFFBU . 1960, č. B7, s. 136-137.
Rozpaky nad filosofií. SPFFBU . 1960, č. B7, s. 111-114.
Dvacetiletí, křivdy a přílišná štědrost. Host do domu. 1961, roč. 8, s. 29-30.
K filosofii a teologii českého protestantismu : (Masaryk - Rádl - Hromádka). SPFFBU . 1963, č. B10, s. 27-47.
K sovětské literatuře o dějinách matematiky na universitách. Acta universitatis Carolinae. 1963, roč. Tomus IV, fasc I., s. 122-125.
Die Entfremdung bei Marx und der entfremdete Marx. SPFFBU . 1965, č. B12, s. 5-18.
T. G. Masaryk v českém myšlení. Filosofický časopis. 1966, roč. 15, č. 1, s. 22-44.
Der Mensch als Zentralthema der Gesellschaftswissenschaften. SPFFBU . 1967, č. B14, s. 7-24.
K interpretaci sovětské filosofie dvacátých let. Filosofia . 1967, s. 492-504.
K problému vědy v marxismu a v soudobé nemarxistické filosofii. Filosofický časopis. 1967, roč. 16, č. 5, s. 721-733.
Masarykova filosofie jako aktuální minulost. Filosofia . 1967, s. 631-634.
O dějinách Marxistického myšlení. Host do domu. 1967, roč. 14, č. 2, s. 76-78.
Masaryk jako sociolog. Sociologický časopis . 1968, roč. 4, č. 3, s. 297-306.
Strukturalismus a spor o filosofii marxismu. Orientace . 1968, č. 4, s. 11-15.
Der sozialkritische Marx und die Philosophie. SPFFBU . 1969, č. B16, s. 27-32.
Fenomén Ruska v Masarykově filosofii. Slovanský přehled. 1969, roč. 55, č. 3, s. 201-208.
Moderní duchovní skutečnost a marxismus. Host do domu. 1969, roč. 16, č. 7, s. 35-37.
Philosophie und Sozialkritik im Marxismus. In: Wiener Jahrbuch für Philosophie, 1969,
Strukturalismus a filosofie. Filosofický časopis. 1969, roč. 17, č. 1, s. 1-5.
Filosofie krize, kritiky a smyslu. In: K tradicím moderní české kritiky, 1970, s. 26-32.
K. Mannheim a A. Gramsci : dva přístupy k problému inteligence a k pojetí sociologie. SPFFBU . 1986, č. G30, s. 75-85.
Cesta literárního hrdiny a životní dráha člověka. SPFFBU . 1987, č. B34, s. 55-59.
Životní dráha jako objekt sociologického zkoumání. SPFFBU . 1988, č. G32, s. 55-65.
Sociologická revue jako signum temporis. České filozofické myšlení v třicátých letech našeho století. 1989, s. 161-166.
Bláha a Mukařovský: setkání sociologického a literárněvědného strukturalismu. SPFFBU . 1992, č. B39, s. 101-105.
T. G. Masaryk: neue Deutungen seiner Philosophie. Mesotes . 1993, č. 3, s. 382-391.
Životní dráha jako zápas o identitu člověka. SPFFBU . 1993, č. B40, s. 49-52.
Životní trajektorie jako filozofický, sociologický a etický problém. Host . 1993, č. 2, s. 82-91.
Brentano und die Anfänge der philosophischen Bildung von Masaryk. In: T. G. Masaryk a střední Evropa, 1994, s. 7-11.
Das Haus "Europa" als Gebäude und als Heim – zum Verhältnis von Partikularismus und Universalismus. In: Föderalismus und die Architektur der europäischen Integration, 1994, s. 67-73.
Evropský dům jako budova a jako domov – od partikularismu k emergentnímu univerzalismu. SPFFBU . 1994, č. B41, s. 7-12.
Fischerův svár s Masarykem. In: Hledání řádu skutečnosti. Sborník ke stému výročí narození J. L. Fischera, 1994, s. 89-98.
J. L. Fischer a počátky brněnské Sociologické revue. Z dopisů A. Bláhy, E. Chalupného a B. Zwickera J. L. Fisherovi. In: Hledání řádu skutečnosti. Sborník ke stému výročí narození J. L. Fischera, 1994, s. 129-144.
Masaryks Philosophie der Nation im Denken der Gegenwart. In: Formen des nationalen Bewusstseins im Lichte zeitgenössischer Nationalismustheorien, 1994, s. 289-308.
T. G. M. jako sociolog. In: Tomáš Garrigue Masaryk a sociologie, 1994, s. 5-7.
Filozofické myšlení T. G. Masaryka. In: Česká filozofie ve 20. stol, 1995,
Filozofie šikmého střihu. Úvahy dítěte pokročilého věku. Host . 1995, č. 4, s. 55-61.
Návraty k T. G. Masarykovi. In: Česká filozofie ve 20. stol, 1995, s. 207-219.
Proměny marxistické filozofie. In: Česká filozofie ve 20. stol, 1995, s. 148-166.
T. G. M.: Náboženství jako osobní vztah k řádu. In: Náboženská dimenze Masarykova myšlení, 1995, s. 7-9.
J. L. Fischer a sociologie v Brně. In: J. L. Fischer a filosofie XX. století, 1996, s. 54-58.
Česká otázka. Česká odpověď?. In: Sto let Masarykovy České otázky, 1997, s. 365-367.
L'ordre émergeant. SPFFBU . 1997, č. B44, s. 5-7.
Recenze
Dvakrát o teologii. Věda a život. 1963, č. 5, s. 302.
Grenet, Paul. Teilhard de Chardin: en évolutionniste chrétien. SPFFBU . 1963, č. B10, s. 101-106.
Dubský, Ivan. Pronikání marxismu do českých zemí. SPFFBU . 1965, č. B12, s. 84-85.
Chauchard, Paul. L'homme normal: (éléments de biologie humaniste et de culture humaine). SPFFBU . 1965, č. B12, s. 93-94.
Berger, Gaston. L'homme moderne et son éducation. SPFFBU . 1967, č. B14, s. 130.
Človek, kto si?: vybrané materiály z XIII. medzinárodného filozofického kongresu, Mexico City, 7.-14. IX. 1963. Ján Bodnár (ed.). SPFFBU . 1967, č. B14, s. 123-124.
Guardini, Romano. Die Macht: Versuch einer Wegwelsung. SPFFBU . 1967, č. B14, s. 129-130.
Kritik und Metaphysik: Heinz Heimsoeth zum achtzigsten Geburtstag. Hrsg. von Friedrich Kaulbach und Joachim Ritter. SPFFBU . 1968, č. B15, s. 131-132.
Dejiny marxistickej filozofie 19. storočia. Red. I.S. Narského, B.V. Bogdanov, M.T. Iovčuk. SPFFBU . 1984, č. B31, s. 97-98.
Hubík, Stanislav. Jazyk a metafyzika: kritika Wittgensteinovy filozofie. SPFFBU . 1985, č. B32, s. 99-100.
Bertaux, Daniel, ed. Biography and society: the life history approach in the social sciences. SPFFBU . 1986, č. G30, s. 118-119.
Kahl, Alice; Wolf, Herbert F.; Wilsdorf, Steffen H. Kollektivbeziehungen und Lebensweise. SPFFBU . 1986, č. G30, s. 117-118.
Sekot, Aleš. Sociologie náboženství. SPFFBU . 1988, č. G32, s. 116-117.
Masarykiana v nakladatelství Macmillan. SPFFBU . 1992, č. B39, s. 113-116.
Z brněnských Masarykian : J. L. Fischer, A. Obrdlík. SPFFBU . 1993, č. B40, s. 85-86.
Zprávy
Z pozůstalosti B. Zwickera : k dějinám sociologie v Brně. SPFFBU . 1988, č. G32, s. 108-111.
Jubilea
65 let profesora Ludvíka Svobody. Sociologický časopis . 1968, roč. 4, č. 4, s. 297-306.
65 let profesora Ludvíka Svobody. Sociologický časopis . 1968, roč. 4, č. 4, s. 514-515.
Nekrolog na Jiřího Gabriela. Studia philosophica. 2010, roč. 57, č. 1, s. 7-8.
Ostatní
Ekumenické hnutí, ekumenická rada církví. Věda a život. 1959, s. 519-520.
Francouzští komunisté a katolíci o morálce. Věda a život. 1960, s. 566-567.
Bibliographie der philosophischen Schriften in der ČSSR (1980-1982). SPFFBU . 1963, č. B10, s. 115-120.
Z práce Jednoty filosofické v Brně. SPFFBU . 1963, č. B10, s. 128-130.
Glosa k: Historické předpoklady státoprávního postavení Moravy. Index. 1968, č. 4, s. 51.