Jazyk(y) Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců v ústavách od 19. století do současnosti (1. část)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Popularizační texty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Článek přináší přehled problematiky označování jazyka Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců, jak se odrážel především v ústavách jednotlivých jihoslovanských zemí. Důležitost symbolického významu jazyka je patrná prakticky ve všech ústavách postjugoslávských republik zformovaných po roce 1990 (články zmiňující úřední jazyk jsou vždy mezi prvními v rámci dané ústavy), ale bylo tomu tak třeba i v obou ústavách královské Jugoslávie, v jazykových zákonech ustašovského Chorvatska nebo v nařízeních organizovaného protifašistického odboje (AVNOJ). Politizace otázky standardního jazyka v srbsko-chorvatském prostoru (jeho jména, historie, podoby, normy) dosáhla největší intenzity v posledních 22 letech a velmi často zasahuje i do objektivity odborného posuzování této problematiky. |