Jazyk(y) Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců v ústavách od 19. století do současnosti (1. část)

Autoři

KREJČÍ Pavel

Rok publikování 2012
Druh Popularizační texty
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
Popis Článek přináší přehled problematiky označování jazyka Srbů, Chorvatů, Bosňáků a Černohorců, jak se odrážel především v ústavách jednotlivých jihoslovanských zemí. Důležitost symbolického významu jazyka je patrná prakticky ve všech ústavách postjugoslávských republik zformovaných po roce 1990 (články zmiňující úřední jazyk jsou vždy mezi prvními v rámci dané ústavy), ale bylo tomu tak třeba i v obou ústavách královské Jugoslávie, v jazykových zákonech ustašovského Chorvatska nebo v nařízeních organizovaného protifašistického odboje (AVNOJ). Politizace otázky standardního jazyka v srbsko-chorvatském prostoru (jeho jména, historie, podoby, normy) dosáhla největší intenzity v posledních 22 letech a velmi často zasahuje i do objektivity odborného posuzování této problematiky.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.