Music in Moravia circa 1600
| Název česky | Hudba na Moravě kolem roku 1600 |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Zur Geschichte und Aufführungspraxis der Musik des 16.-18. Jahrhunderts in Mittel- und Osteuropa |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Umění, architektura, kulturní dědictví |
| Klíčová slova | Music history of the 17th century; Moravia; polyphony |
| Popis | Dosud téměř neznámý inventář hudebnin a hudebních nástrojů, sepsaný v lednu 1608 na zámku v Prostějově, představuje v kontextu středoevropských hudebních dějin důležité svědectví o významu a vyzařování pražské císařské kapely. Na dvoře moravského magnáta Karla z Liechtensteina byl podle inventáře provozován duchovní i světský repertoár podle poslední módy. Zmíněný šlechtic zastával na počátku 17. století úřad nejvyššího císařského hofmistra; patřil tak k předním dvořanům Rudolfa II. a přišel bezesporu do styku i s císařskými hudebníky. Jejich díla jsou hojně zastoupena v prostějovském inventáři (Monte, Luython, Regnart, Schöndorf, Zanchi), mezi nástroji dokonce figuruje i jisté Luythonovo cembalo. Samostatný oddíl je v inventáři věnován skladbám Nicolase Zangia. V prvním desetiletí 17. století byl Zangius současně kapelníkem Marienkirche v Gdaňsku, císařským služebníkem v Praze a od roku 1604 nejméně do roku 1607 také kapelníkem Karla z Liechtensteina. V rámci této studie je pozornost věnována dalším Zangiovým kontaktům na Moravě a ve Slezsku, které mu pravděpodobně pomohly k poslednímu známému působišti na kurfiřtském dvoře v Berlíně, kam odešel v roce 1612. Poslední známý údaj se však týká vyřizování pozůstalosti hudebníka Zangia v Olomouci, kde pravděpodobně v první polovině roku 1617 zemřel. |
| Související projekty: |