Evaluace v muzejní edukaci - teoretická východiska
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Museologica Brunensia |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Pedagogika a školství |
| Klíčová slova | evaluation; evaluation in pedagogy; museum education; museum educator |
| Popis | V muzejní edukaci, stejně jako v řadě jiných muzejních činností, je nezbytná pravidelná zpětná vazba. Měla by pomáhat eliminovat chyby a umožňovat postupné zkvalitňování a zvyšování efektivity v oblasti muzejní prezentace. Evaluace v muzejní pedagogice vychází z klíčových tezí výrazně rozpracovanější pedagogické evaluace. Představuje jak teoretický přístup, tak současně i metodologii a proces monitorování a měření jevů. Výsledek nepoučeného a intuitivního přístupu k hodnocení systémem "pokus-omyl", který výrazně zvyšuje subjektivitu celého procesu i výsledků, můžeme označit jako reflexi. Naopak evaluací v pravém slova smyslu je systematicky připravené, plánovité, relativně objektivní hodnocení s předem stanovenými cíli a kritérii. Příkladem konkrétních typů evaluačních studií z oblasti muzejní edukace mohou být podrobné analýzy návštěvnických konverzací, detailní etnografické studie uskutečněné v muzeích, retrospektivní rozhovory o muzejních vzpomínkách, hlasité komentáře návštěvníků k jejich vnímání výstavy, testování smyslového vnímání muzejní prezentace, hloubkové rozhovory nebo skupinové rozhovory o muzejních zážitcích návštěvníků. |