Die Idee der josephinischen Residenz: Die Architekten Isidore Marcel Ganneval und Johann Christoph Fabich in Mährisch Kromau

Název česky Idea josefínské rezidence: Architekti Ganneval a Fabich v Moravském Krumlově
Autoři

KROUPA Jiří

Rok publikování 2013
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Opuscula historiae artium
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
www Digitální knihovna FF
Obor Umění, architektura, kulturní dědictví
Klíčová slova Moravský Krumlov - chateau; Isidore Ganneval (Canevale); Johann Christoph Fabich; architectural plans; princes of Liechtenstein; early neo classicism
Popis Roku 1772 se Moravský Krumlov stal po delším období rezidenčním sídlem. Kníže Karel I. z Liechtensteina (1730-1789) spolu se svou manželkou Marií Eleonorou, rozenou kněžnou von Oettingen-Spielberg (1745-1812) v něm zřídili mladší liechtensteinskou knížecí rodovou linii. Úprava nového knížecího sídla se měla stát manifestací dvorského vkusu doby Josefa II. Šťastný nález plánů ve sbírkách pražského ústředního pracoviště Národního památkového ústavu nám umožňuje získat si takřka úplnou představu o průběhu stavebního dění v letech 1772-1789. V článku je zveřejněno osmnáct plánů, jejichž tvůrci jsou zčásti ředitel liechtensteinského stavebního úřadu Johann Christoph Fabich, zčásti dvorní architekt Isidore Ganneval. Gannevalovu invenci nalezneme především v prostorovém řešení interiérů prvního patra zámku. Naopak na fasádách převládl Fabichův plošný, suše dekorativní styl. Ve druhé etapě úprav v Moravském Krumlově došlo k výraznější proměně stylového akcentu. Gannevalovy velmi kvalitní projekty pro kapli a velký sál zde takřka o dvě desítky let anticipují realizace Louise Montoyera na vídeňském císařském dvoře. Článek je věnován k 70tinám prof. Hellmuta Lorenze (Wien).

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.