Neukáznění a neangažovaní. Disciplinace členů Komunistickké strany Československa v letech 1948–1952
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Odborná kniha |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Vnitrostranická disciplína byla v komunistických stranách pojímána jako jeden z klíčových prostředků k získání a udržení moci, a proto se kniha, zaměřená na dějiny KSČ v prvních pěti letech po Vítězném únoru, soustředí na snahy efektivně regulovat chování a jednání členů KSČ. Autor vychází z rozsáhlého korpusu málo využívaných archivních materiálů, přičemž nepíše černobílý příběh vyprávěný z jednoho ústředního bodu, ale vykládá dějiny KSČ zdola, když analyzuje podobu a funkce jazyka, normativních textů, mechanismů i orgánů zkázňování, dále rekonstruuje nejčastější případy selhávání straníků a popisuje možnosti jejich trestání. Takový návrat do let 1948–1952, do neklidné doby zásadních celospolečenských změn obraz údajně suverénní KSČ do určité míry problematizuje. Ze zápisů schůzí, diskuzí nebo vyšetřování prohřešků proti kázni je skládán jakýsi mnohohlas, koktejl lenosti i pracovitosti, kariérismu i oddanosti, arogance i poslušnosti, který chtělo a muselo mít vedení strany pod kontrolou. Proto vytvářelo, systematizovalo a nakonec s větším či menším úspěchem aplikovalo různé strategie disciplinace členů KSČ, což do dalších let pomohlo ranou komunistickou diktaturu stabilizovat. |