Etnografická rajonizace: úvahy nad jejím historickým vývojem a smyslem současné existence
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2014 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Národopisná revue |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Archeologie, antropologie, etnologie |
| Klíčová slova | local culture; folk culture; ethnographic differentation; ethnographic region; regional and local identity; the Slovácko region; the Moravian Záhoří; folklore movement |
| Popis | V současné době je místní kultura chápána jako významný fenomén kultury ve společnosti, jako identifikační faktor místních obyvatel, jako důležitá součást místa k životu. V řadě případů je zde spojitost, přímá či nepřímá, s tradiční lidovou kulturou. To zahrnuje i problematiku etnografické diferenciace, jakož i definici etnografických regionů, tak jak se zformovaly především v 19. a počátku 20. století a jak jsou deklarovány coby odkaz tradice až do současnosti. Podstatná je otázka zformování těchto regionů a vývoj kulturního prostředí k nim náležejícího, což je základem našich úvah v předložené studii: nakolik jsou obecná tvrzení o etnografické diferenciace platná a co je hlavním impulsem pro jejich vývoj. Ke konkrétnímu náhledu na danou problematiku jsme vybrali dva moravské etnografické regiony (Slovácko a moravské Záhoří), které jsou dnes nedílnou součástí mapy národopisných oblastí. Jejich vznik a vývoj ale nejsou totožné. Liší se nejen teritoriálním rozsahem, vyhraněností, vnitřní diferenciací, ale i "ukotveností" regionálního povědomí. Obě sondy se snaží dokázat, že vnímání etnografického regionu se může stát často i odborným stereotypem a že k problematice etnografických regionů je potřeba se vracet v nových kontextech a významech. |
| Související projekty: |