Earthworm invasion alters enchytraeid community composition and individual biomass in northern hardwood forests of North America

Varování

Publikace nespadá pod Filozofickou fakultu, ale pod Přírodovědeckou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Název česky Invaze žížal mění složení společenstva roupic a biomasu jedinců v severních listnatých lesích Severní Ameriky
Autoři

SCHLAGHAMERSKÝ Jiří EISENHAUER Nico FRELICH Lee E.

Rok publikování 2014
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Applied Soil Ecology
Fakulta / Pracoviště MU

Přírodovědecká fakulta

Citace
www http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0929139313002370
Doi http://dx.doi.org/10.1016/j.apsoil.2013.09.005
Obor Ekologie - společenstva
Klíčová slova earthworm invasion; Lumbricidae; Enchytraeidae; North America; soil; mesofauna
Popis Evropské žížaly invadují mnoho ekosystémů po celém světě a svou vlastností ekosystémových inženýrů základním způsobem transformují biotopy. Víme však málo o důsledcích invazí žížal pro složení a diversitu původních půdních organismů. Obzvlášť funkčně podobné skupiny, jako jsou roupice (Annelida: Enchytraeidae), mohou být postiženy změnami chemických i fyzických vlastností půdy, ale také konkurencí o zdroje. V letech 2010-2011 jsme studovali vliv invaze žížal na roupice na dvou lokalitách s severních listnatých lesích Severní Ameriky: jedné lokalitě v Chippewa National Forest v Minnesotě a jedné lokalitě v Chequamegon-Nicolet National Forest ve Wisconsinu, USA. Na obou lokalitách byl vzorkován jeden transekt, který zahrnoval (1) oblast neinvadovanou či velice slabě osídlenou žížalami, (2) invazní frontu a (3) silně invadovanou oblast s etablovanou populací anektického druhu Lumbricus terrestris (kromě jiných druhů). Celkem bylo určeno 29 druhů roupic (některé nové pro vědu, u některých se jednalo o první či druhý nález pro celý kontinent), z toho 24 na lokalitě v Minnesotě a 17 ve Wisconsinu. Struktura taxocenóz roupic se mezi třemi stupněmi invaze významně lišila, což však nebylo na obou lokalitách stejně výrazné. Každý stupeň byl charakterizován indikátorovými druhy. Průměrné hustoty roupic (10700–30400 jedinců/m2) se mezi stupněmi invaze nelišili průkazně, byly však na obou lokalitách nejnižší na invazní frontě. V silně invadované části transektu na lokalitě v Minnesotě byly průměrná populační hustota a biomasa roupic průkazně vyšší u vyústění chodeb L. terrestris než v okolní půdě. Rozdíly v biomase byly nejvíce patrně u individuální biomasy. Ta byla průkazně vyšší v silně invadované oblasti na lokalitě v Minnesotě. Změny v složení taxocenózy roupic se pravděpodobně promítnou do změn v fungování potravních sítí v půdě. Výsledky naznačují, že invaze žížal mohou vést ke ztrátě původních půdních druhů, včetně dosud neznámých, která se může odehrát bez povšimnutí.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.