Identita v liberální politické teorii a dilema kosmopolitismu (2. část)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Filosofický časopis |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://filcasop.flu.cas.cz/index.php?page=aktualne-prodavana-cisla&cislo=4-2018&obsah=825 |
| Klíčová slova | identity; liberalism; cosmopolitanism; political community; plural identities; multiple polarity of law; world state |
| Přiložené soubory | |
| Popis | V textu rozděleném na dvě části nastolujeme otázku individuální identity a jejího místa – či spíše opomíjení – v současných diskusích o kosmopolitní extenzi liberalismu jakožto dominantní politické teorie. V první části jsme ukázali, že při konzistentním důrazu na komplementaritu „vnitřní“ a „vnější“ identity člověka, která je liberalismu vlastní od samotných jeho počátků, se jako nezbytný vyjevuje jednoznačně určený veřejný rámec, který srozumitelně fixuje a vynucuje liberální principy a hodnoty. Tímto rámcem vždy byla liberalismu politická obec a v prvé řadě pak moderní stát, v němž teprve může být liberální identita realizována. V této druhé části článku se podrobněji věnujeme problému, před nímž v důsledku výše konstatovaných faktů nyní stojí kosmopolitní liberalismus – totiž nutnosti propojit otázku identity s institucionálním rozvrhem zajišťujícím veřejný rámec jejího formování. Dovozujeme, že snaha o řešení tohoto problému staví liberály před dilema: Buď je třeba plédovat za ustavení globální politické autority („světového státu“), nebo je nutné vzdát se víry, že základní liberální principy a hodnoty lze realizovat v globálním měřítku. Ukazujeme zároveň, že vzhledem k povaze a ambicím kosmopolitního projektu se nelze spoléhat ani na příslib plurálních identit, ani na polycentričnosti práva. V závěru pak klademe otázku po ceně za realizaci kosmopolitních liberálních ideálů. |
| Související projekty: |