Metafikční strategie nedůvěry polské básnické Generace 68 ve vybraných filmech Krzysztofa Kieślowského
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Mladá slavistika III. Slavistika mezi generacemi |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | Krzysztof Kieślowski; Generation 68; Stanisław Barańczak; Julian Kornhauser; Adam Zagajewski; Polish movie |
| Popis | Předkládaný příspěvek shrnuje dosavadní stav zkoumání klíčové filiace polské básnické Generace 68 a raných filmů Krzysztofa Kieślowského, jíž je vymezení se vůči „nezobrazenému světu“ (Julian Kornhauser a Adam Zagajewski) či „boj proti falešné reprezentaci jazyka“ (Slavoj Žižek), jak ji ve svém díle popsal filmový vědec Marek Haltof. Haltofova monografie v tomto ohledu čerpá z významné literárněkritické sbírky Kornhausera a Zagajewského Świat nie przedstawiony (1974), uznávané za programový manifest celé Generace 68, a filiace s Kieślowskými filmy vidí jako různé projevy jedné obecně kulturní tendence přibližně v letech 1968–1975, čímž se omezuje na rané dokumentární filmy. Cílem příspěvku je rozšířit Haltofovo pojetí o závěry druhé klíčové práce charakterizující Generaci 68, jíž je studie Stanisława Barańczaka Nieufni i zadufani (1971), a popsat metafikční strategii nedůvěry k jazyku jako významný rys Kieślowského filmařského díla ve všech jeho obdobích a žánrech, tedy dokumentárních i fikčních filmech z let 1968–1994. |
| Související projekty: |