Historie a krajinotvorné funkce uhlířství v současné krajině

Autoři

BOBEK Přemysl BREJCHA Roman DEJMAL Miroslav DRÁBEK Ondřej HORÁK Jakub HOUŠKA Jakub JOHANIS Hana JOHN Jan KOPECKÝ Jan MAREČKOVÁ Markéta MERTA Ondřej PŘIBYLOVÁ Michala SEDLÁČKOVÁ Lenka SUCHÁNKOVÁ Silvie SVOBODOVÁ Alžběta SZABÓ Péter ŠEFRNA Luděk ŠIMÍK Jakub TEJNECKÝ Václav TROCHTA Jan URFUSOVÁ Markéta VANÍČEK Jiří VLČEK Lukáš

Rok publikování 2021
Druh Uspořádání výstavy
Citace
Popis Výstava představuje výsledky interdisciplinárního výzkumu historie uhlířství a environmentálního významu milířů a milířišť v dnešní době v rámci projektu TAČR éta TL02000160: Úloha milířišť z hlediska kulturního dědictví a ochrany krajiny. Expozice sestává z 12-ti posterů, které poutavou formou představují okolnosti vzniku potřeby zkoumat vlivy biouhlu na kvalitu lesního prostředí (vazba na půdy terra preta v Amazonii), cíle projektu a výsledky mezioborového výzkumu kloubící humanitní vědy (historie, archeologie) s přírodními a technickými disciplínami (půdní vlastnosti, biodiverzita bylinného patra, biodiverzita mikroorganismů v půdě, rekonstrukce historického druhového složení lesů, využití laserového skenování pro detekci milířišť). Také vysvětlovaly potenciál biouhlu pro sekvestraci uhlíku a jeho další využití v současném lesnictví a zemědělství. Expozice a jejich obsah byly modifikovány s ohledem na jejich místo, tj. Moravský kras (Dům přírody Moravského krasu) a Brdy, Křivoklátsko (Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy). Plakátová sdělení doplňovaly dva půdní profily – vyrobené půdní monolity pro porovnání přírodní půdy (modelově kamibzemě) s profilem v milířišti s pozůstatky vyrobeného biouhlu, které názorně demonstrovaly rozdílné morfologické znaky obou půd.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.