Ve stínu genocidy a na křižovatce mezi kulturami: Mren
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Vyžádané přednášky |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Chrám v Mrenu se dnes nachází na samotné hranici mezi Tureckem a Arménií. Dostat se k němu je výzvou a jeho aktuální stav dochování je žalostný, co víc, podle všeho se stal v minulých desetiletích cílem útoků těžké vojenské techniky. Jako u mnohých jiných památek v regionu (například kláštery Horomos či Khtzkonk) se zdá, že jejich přináležitost k arménské kulturní tradici byla důvodem, proč se je někdo během 20. století snažil doslova vymazat z mapy světa. Všechny indicie ukazují, že šlo o tureckou armádu, která na těchto „arménských“ památkách zkoušela svou techniku. Když se však podíváme do 7. století, do doby, kdy katedrála v Mrenu vznikala, byla situace v regionu úplně jiná: na pomezí mezi Araby a východními Římany existovala kultura s vlastní identitou, a přece jasně rozkročená mezi východem a západem, kultura, která byla ze své podstaty kosmopolitní. Chrám v Mrenu nám tak bolestně ukazuje, jak tragicky nepřesné jsou nacionalistické kategorie posledních dvou století, zvláště když jsou projektovány do daleké minulosti. |
| Související projekty: |