Těžba uranu versus "očista" pohraničí. Německé pracovní síly v Jáchymovských dolech na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století

Autoři	DVOŘÁK Tomáš
Rok publikování	2006
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Soudobé dějiny
Fakulta / Pracoviště MU	Filozofická fakulta
Citace
Obor	Dějiny
Klíčová slova	Forced Labour; Uranium Mining; Population Transfers; Transfer of Germans; Prisoners of War
Popis	Naleziště uranové rudy v Československu se po druhé světové válce stala základnou pro prudký rozvoj celého nového průmyslového odvětví. Strategický význam suroviny při sovětských závodech o vývoj vlastní atomové zbraně a stále silnější vliv SSSR v Československu vytvořily z těžby uranu státní prioritu nejvyššího stupně. V rámci rostoucí potřeby pracovních sil, kterou bylo možno uspokojovat pouze aplikací nedobrovolného pracovního nasazení, musely tomuto zájmu ustupovat i dosud platné priority československé národnostní politiky, které se po provedení transferu většiny německého obyvatelstva soustředily na pokud možno úplné „očištění“ hranice a pohraničí od jeho pozůstatků. Jádro uranového průmyslu bylo situováno právě v malé části tohoto území, na Jáchymovsku, na severozápadní hranici státu. Zatímco po roce 1948 vytvořil nový totalitní režim předpoklady pro masové nasazení politických a jiných vězňů, v období let 1946-1948 sehrála při postupném navyšování těžby nejdůležitější roli nucená práce osob německé národnosti. Příliv těchto pracovních sil porušoval jinde platné zásady bezpečnostní a národnostní politiky. Činnost uranových dolů tak na území jejich původní zájmové oblasti znamenala zvrat v průběhu poválečné etnicko-demografické revoluce determinované plošným vysídlením Němců a řízenou kolonizací postižených oblastí „národnostně spolehlivým“ obyvatelstvem. Výsledkem byl vznik unikátního společenství různých skupin původních a nově příchozích obyvatel na území malého regionu, a to i v rámci samotného obyvatelstva německého, především z hlediska jeho různého původu.