Analýza latinské věty vedlejší ve 2. závislosti
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2011 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Fenomén vedlejší věty ve 2. závislosti je, zdá se, v odborné gramatické literatuře ve své komplexnosti do značné míry opomíjen. Příspěvek se snaží o analýzu tohoto syntaktického jevu na příkladu vět podmínkových. Forma konjunktivu věty vedlejší je určována několika faktory: časem věty nadřazené, časem věty hlavní (ve výchozím souvětí) a relací mezi větou hlavní a větou vedlejší (ve výchozím souvětí). Kombinacemi všech prvků těchto 3 faktorů (3 faktory po 2 prvcích dávají 2 na 3 = 8) vzniká 8 typů podmínkových vět ve 2. závislosti, přičemž každý typ se vyznačuje určitou konjunktivní formou, která je z typu logicky odvoditelná. Pozornost je věnována i podmínkovým větám potenciálním a ireálným. |
| Související projekty: |