Mezioborový projekt vedený filozofem Danielem Špeldou zpřístupnil klasiky novověké vědy

Na Masarykově univerzitě byl dokončen unikátní mezioborový projekt, který za výrazného přispění badatelů z filozofické fakulty zpřístupnil českým čtenářům pět přelomových děl novověké vědy. V nakladatelství Togga tak mohla vyjít ojedinělá knižní edice Fontes Scientiae, tvořená publikacemi Newtona, Keplera, Galileiho, Fontenella a Bernoulliho.

26. 11. 2020 Radek Návrat


Kompletní edice Fontes Scientiae. Foto: togga.cz

Matematické principy přírodní filozofie Isaaca Newtona, Nová astronomie Johannese Keplera, Prubíř Galilea Galileiho, Rozhovory o mnohosti světů Bernarda de Fontenella a Umění odhadu Jacoba Bernoulliho – to jsou nejen klasické texty období vědecké revoluce, ale také publikace knižní edice Fontes Scientiae, kterou díky práci mezioborového týmu z Masarykovy univerzity vydalo nakladatelství Togga. Díla Galileiho a Fontenella jsou kompletními překlady, svazky nesoucí jméno Newtona, Keplera a Bernoulliho jsou představují výbory nejpodstatnějších pasáží. Každou z vydaných knih navíc doprovázejí obsáhlé předmluvy, které se zabývají původem, kontextem, cíli a metodami jednotlivých prací.

„Evropská věda se neutvářela jednoduše a přímočaře, ale měla mnoho nečekaných zákrut a záhybů.“

Daniel Špelda
filozof

„Všechna díla spojuje především to, že jsou ve svých oborech považována za přelomová, a společně tak dávají poměrně sugestivní obraz toho, jak vypadaly počátky moderní vědy,“ popisuje celou edici docent Daniel Špelda z Katedry filozofie, který za jejím vznikem stojí. K tomuto dodává, že publikace připomínají, že empirické a experimentální zkoumání, matematický popis, kolektivní spolupráce, institucionalizace vědy jako profese či státní podpora nebyly vždy samozřejmé a musely být obhájeny. „Někdy se dějiny vědy líčí tak, že hlavní překážkou rozvoje byla církev, která potlačovala nové objevy. Ve skutečnosti byl ale mnohem větší problém přesvědčit humanitně vzdělané intelektuály, politiky a šlechtu, že Aristotelés se mohl mýlit a že číst jeho a další antické klasiky k vysvětlení přírody nestačí.“ Cílem edice je tak podle Daniela Špeldy rovněž „ukázat, že evropská věda se neutvářela jednoduše a přímočaře, ale měla mnoho nečekaných zákrut a záhybů.“

Isaac Newton, Galileo Galilei, Johannes Kepler. Ilustrace: Radek Návrat

Samotnou práci na překladech charakterizují jejich autoři jako kolektivní úsilí. „Od počátku nám bylo jasné, že taková díla je možné překládat jen na základě mezioborové spolupráce,“ komentuje situaci Daniel Špelda. K tomu dodává, že náročnost překladu spočívala především v tom, že se jednalo o texty psané latinsky či barokními formami italštiny nebo francouzštiny a snoubily se v nich matematické, filozofické i teologické pasáže. Na překladech se tak společně podílely Katedra filozofie a Ústav klasických studií, jimž sekundovali odborníci z přírodovědecké a pedagogické fakulty. „Pro každé dílo vždy existoval tým ve složení filolog, vědec a filozof –⁠ bez spojení těchto tří specializací by k překladům vědecké literatury 17. století, obávám se, nešlo adekvátně přistoupit,“ hodnotí výchozí situaci Daniel Špelda, který si fungování mezioborové spolupráce velmi pochvaloval.

„I úzce specializovaný vědec se může zajímat o širší souvislosti svého bádání i života a filozof, který ve své práci ignoruje zjištění přírodních věd, se sám odsuzuje k blábolení.“

Daniel Špelda
filozof

Čeští čtenáři tak dostávají do rukou publikace, jejichž obsah sice mnozí znají, ale málokdo je skutečně četl. V této souvislosti pak docent Špelda upozorňuje na možná překvapení, protože třeba v Newtonových Matematických principech přírodní filozofie se kromě výkladu pohybových zákonů nacházejí i teologické spekulace o úloze Boha při stvoření vesmíru. Knihy z edice Fontes Scientiae tak zároveň ilustrují pro danou dobu charakteristické propojení empirické vědy s filozofií, na nějž bychom podle Daniela Špeldy měli jistým způsobem navazovat a neuzavírat se do žargonu vlastní disciplíny či sociální bubliny. Jak totiž podotýká, „i úzce specializovaný vědec se může zajímat o širší souvislosti svého bádání i života a filozof, který ve své práci ignoruje zjištění přírodních věd, se sám odsuzuje k blábolení.“

Pět knih edice Fontes Scientiae nabízí plastický obraz doby vědecké revoluce, jenž přesahuje hranici prezentace dějin vědy coby chronologického sledu životopisných dat a objevů. Vzhledem k tomu, že se jedná o původní texty přeložené do soudobého jazyka, získá jejich čtenář unikátní příležitost nahlédnout do způsobu myšlení a vyjadřování klasiků novověké vědy, což  bude obohacující například pro studenty a učitele přírodovědných i humanitních oborů.

Doc. PhDr. Daniel Špelda, Ph.D., působí na Katedře filozofie FF MU, kde se badatelsky zaměřuje především na dějiny raně novověké filozofie a vědy. Vydal několik monografií, které se věnují filozofickým aspektům vývoje novověké vědy.

Chcete vědět víc?

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.