„Libreto půlhodinové komorní opery jsem sestavil z Mendelovy korespondence,“ říká o speciální mendelovské opeře Velké tajemství prof. Miloš Štědroň. Připravil ji ke dvoustému výročí narození významného přírodovědce a zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela, které připadá na letošní rok. Mezi postavami opery jsou babky ze starého Brna hovořící česko-německou hatmatilkou, opat augustiniánského opatství Ansel Rambousek či hudební skladatel Leoš Janáček. „V děsivém snu se Mendel setká také se sovětským akademikem Lysenkem, který mendelismus označí za mnišský a ďábelský výmysl,“ uvádí Štědroň, pro nějž mendelismus představuje daleko zásadnější učení než darwinismus.

Důležitou stopu ve Štědroňově životě zanechala také osobnost Jana Skácela, s nímž se podle svých slov setkával zhruba od šedesátých let minulého století. „V určitou dobu jsme se potkávali velmi často, mám na něj spoustu vzpomínek,“ dodává v rozhovoru muzikolog. Vybrané Skácelovy texty zhudebnil ve skladbě Maminko, nejsi, jež měla premiéru na narozeninovém koncertu, který pro něj v dubnu zorganizoval soubor Ensemble Opera Diversa.

První chvíle na brněnské filozofické fakultě si Štědroň spojuje s napjatou atmosférou – studovat na ní totiž začal na sklonku padesátých let minulého století. „Fakulta tehdy prošla nějakou režimní prověrkou a kvůli tomu jsme cítili napětí,“ říká. Přesto se podle něj pod jakýmsi novým nátěrem skrývaly stále stejné ústavy, které se často pyšnily vynikajícími výsledky. „Pohybovaly se tam osobnosti, které naprosto vystupovaly z šedi tehdejší doby,“ vysvětluje zejména s odkazem na studium bohemistiky či historie.

Jak vnímá studenty a vůbec filozofickou fakultu dnes? Kdo ho přivedl k hudbě? A pro koho v poslední době nejčastěji komponuje? Poslechněte si rozhovor, který s profesorem Milošem Štědroněm vedl Ondřej Krajtl.