Učitelství je řemeslo, které vyžaduje odvahu, říká oceněná pedagožka
„Největší radost mám, když studující odchází z výuky s pocitem, že se posunuli. A nejvíc mě baví hodiny, kdy sami převezmou...
Smetanovy a Dvořákovy skladby zkoumá umělá inteligence, pomáhá s jejich interpretací
Hostem další epizody fakultního podcastu Artefakt byl Lubomír Spurný z Ústavu hudební vědy FF MU. Hovořil o interpretaci hudebních děl významných světových skladatelů a rovněž představil unikátní softwarový nástroj MemoVision, který s tím vědcům a vědkyním zásadně pomáhá.
Z rozhovoru se dozvíte:
- Jaké zásadní změny přinesla reprodukovatelnost hudebních děl? A jak lze vůbec nahlížet na technickou kvalitu zvukových nahrávek?
- Jak dlouho trval vývoj nástroje MemoVision a s čím vším má vědcům a vědkyním pomoct?
- A co zajímavého vlastně objevil v klavírních skladbách Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka?
Poslechněte si další epizody
Prof. PhDr. Lubomír Spurný, Ph.D., působí na Ústavu hudební vědy FF MU. Odborně se specializuje na hudební teorii a estetiku – byl hlavním řešitelem projektu Paměť zvuku: evoluční principy interpretační tradice české hudby na příkladu děl Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany.
Mohlo by vás zajímat
- Paměť zvuku Web projektu
- V našem projektu se pokoušíme lépe porozumět hudbě, říká Lubomír Spurný Článek na webu
