S ostny dikobraza a vousy zajíce. Roberto Paolini zdobil se studenty antickou keramiku

Zvířata a fantastické bytosti. Sfingy i výjevy z řecké mytologie. S nejznámějšími technikami malované figurální antické keramiky seznámil studenty a studentky na filozofické fakultě umělecký hrnčíř a výtvarník Roberto Paolini.

Českou republiku navštívil Paolini poprvé, do Brna přijel z italského města Cerveteri. „Autentické výrobě a dekorování keramiky se věnuji od svých dvanácti let, vše mě naučil můj dědeček. Cerveteri leží nedaleko Říma a je to město proslulé svými archeologickými nalezišti, známá je také etruská nekropole Banditaccia,“ upřesnil devětatřicetiletý Paolini.

Stipendijní podpora

Podle organizátorky akce Maríny Zubajové z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU pracoval Roberto Paolini rychle a přesně. „Precizně vyrýval a maloval detaily a představil černofigurovou a červenofigurovou techniku, které pocházejí z Řecka a postupně se rozšířily také do Itálie. Ukázal, že práce se štětcem často sestává pouze z jediného konkrétního otisku vousem – například zaječího či kančího, přiloženého po celé své délce. Vousy zvířat jsou vloženy do dikobrazího ostnu, který plní funkci násadky. Tuto původní techniku si vyzkoušeli i studující a zjistili, že je mnohem pracnější, než jak to na první pohled vypadá,“ uvedla doktorandka archeologie. Na uspořádání setkání získala Zubajová stipendijní podporu ze spolkových stipendií FF MU a z programu Erasmus+.

Čtyřdenní setkání Paolini zahájil malbou v korintském stylu. Ten se vyvinul ve starověkém Korintu a je charakteristický pravidelnými vlysy na těle nádoby. Vlysy vyplňují zvířata a fantastické bytosti, jako jsou třeba sfingy uspořádané v řadě za sebou. Korintský styl dosáhl svého vrcholu v první čtvrtině 6. století př. n. l. Druhý den se Paolini věnoval černofigurové technice, která vznikla v Aténách v poslední čtvrtině 7. století před n. l. a navazovala na korintskou malbu. Výjevy velmi často zobrazují scény z řecké mytologie. Třetí den se umělecký hrnčíř zaměřil na červenofigurovou techniku, která je ze všech malířských technik nejsložitější.

„Postavy na scéně zůstávají v barvě keramického těla a po výpalu jsou oranžovočervené, zatímco malované detaily na nich jsou po výpalu černé, jako pozadí scény. Všechny obrysové linie postav a detaily se malují štětci různých délek a hrubosti,“ doplnila Zubajová s upřesněním, že program zakončila páteční přednáška a odpolední workshop, kde si 36 studentů namalovalo vlastní talířek s využitím výše zmíněných technik.

Etruská civilizace

Ve svém doktorandském výzkumu se Zubajová zaměřuje na pohřební hmotnou kulturu a ikonografii etruské civilizace v kontextu antického Středomoří. Workshopy a přednášky s Robertem Paolinim měly studentům přiblížit principy technologií výzdoby antické malované keramiky. „Studenti jsou zvyklí poznávat antickou keramiku z knih a muzeí. Pokud jde však o techniky výzdoby a malby, nikde se nedozvědí, jaké konkrétní nástroje a štětce se při tvorbě antických váz používaly a zejména jakým způsobem. Proto je důležité vidět tento proces v praxi přímo od specializovaného odborníka,” podotkla Zubajová.

Roberto Paolini spolupracuje s muzei a institucemi z celého světa. Jeho věrohodné repliky jsou pro laiky nerozeznatelné od originálů, a proto odborníci Paoliniho oslovují s požadavky na rekonstrukci nádob. Například z důvodu nekompletnosti autentických nálezů nebo také při dlouhodobých zápůjčkách do vzdálených muzeí a galerií.