Odraz zániku multikulturního světa podolských a volyňských měst ve formální struktuře románů Leopolda Buczkowského
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2013 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | Podoby a proměny města ve slovanských a vybraných neslovanských kulturách, literaturách a jazycích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Umění, architektura, kulturní dědictví |
| Klíčová slova | Polish literature; Polish post-war prose; Leopold Buczkowski; compositional technique; Eastern Borderlands |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Kapitola se věnuje specifikům prozaické tvorby polského spisovatele Leopolda Buczkowského (1905–1989), kterého můžeme zejména z hlediska formy považovat za významného a ojedinělého experimentátora v kontextu polské literatury čtyřicátých a padesátých let 20. století. Na příkladech jeho románů Wertepy, Czarny potok a Dorycki krużganek jsou ilustrovány charakteristické rysy jeho kompozičního postupu: postupné rozbíjení času a narace až k téměř naprosté destrukci syžetu. Tento přístup měl být odrazem chaosu světa, ztráty kořenů a záhuby mnohonárodnostního a multikulturního společenství měst a městeček na Podolí a Volyni a v celém prostoru tzv. Kresů, čili bývalého polského východního pohraničí, kde se po staletí prolínaly tradice ukrajinské, polské a židovské. |
| Související projekty: |